Kapitola čtvrtá

10. ledna 2010 v 12:57 | Amia |  Leaena

Obří jeskyně


Hraniční hory byly jedny z nejvyšších ve Faerunu. Rozpínali se na severovýchodním území a i když nebyly tak veliké jako ty na severu, jednoznačně byly vyšší. Za nimi dál na východ leželi Pustiny. Mohli jste žít celý život na jejich území, aniž byste spatřili něco jiného než široširé pláně. Přesto se dali přejít, pokud jste věděli kudy. A i když jste na nich nepotkali člověka, museli jste si dávat pozor na pár míst, kam byste chodit neměli. Nejznámější byly Pouštní rokle, Žravá zem a Obří jeskyně.
,,Uprostřed nekonečných plání Pustiny se ukrývá hora. Zvedá se z jejích plání jako vytéká krev z rány a stejně jako ona sahá hluboko, hluboko pod zem jako jed, zažírající se do kostí. Z jejích hlubin se žádný smrtelník, jež tam byl zavlečen a zanechán, stejně jako jeho neopatrní obyvatelé, již nikdy znovu nevynořil."
Tak zní přesné znění legendy jež o ní koluje. A přesně tam naše družina míří.



,,Hele", opřela se zadýchaná Leaena o balvan ,,jak ještě daleko jsou ty pustiny?"
,,Proč?", ohlédl se Goldas.
,,Snad už nemůžeš", poškleboval se Dayer.
,,Původně jsem z údolí, víš?", odsekla nakvašeně Leaena, ,,jediný kopec byl ten, kam jsem jako malá chodila do školy."
,,Už jen chvilku", vrátila se kousek Selunne, ,,Vidíš tamty dva výčnělky? Tak za nimi už je to v podstatě jen z kopce dolů a jsme tam."
,,Díky Tempovi[1]", postavila se na nohy Leaena. ,,Tak ať je máme za zády."
,,Nesesyp se", ušklíbl se Dayer.
,,Zmlkni."

,,Ách", nastavila Leaena blaženě ruce podzimnímu slunci ,,ještě chvilku bych musela přelejzat balvany a lézt do kopce, s kopce, do kopce a tak dál, tak si v těch skalách cestu vyrobim."
,,Snad tě nic nebolí?", zeptal se s nevinným výrazem Dayer.
,,Ale vůbec ne", obrátila se na něj se stejně nevinným kukučem Leaena.
Dayer udiveně zvedl obočí, ale než se stačil rozkoukat, dívka se na něj vrhla.
,,Copak,", smála se a zasypávala mu obličej vyrvanými kusy trávy a hlínou ,,snad se ti nestýská po horách? Mělo by, s kameny totiž tohle nejde tak dobře."
Gara se při pohledu na Dayera, mrskajícího se v Leaenině sevření a zuřivě házejícího hlavou, aby se mu dívčina nadílka nedostala do úst, smíchy držela za břicho a měla co dělat, aby se neskácela jako on, Selunne se s úsměvem na rtech ostentativně dívala druhým směrem a Goldas jen zíral.
Paucitas byl dál od skupinky a obhlížel nekonečné pláně. Když se otočil a uviděl dva ze své družiny, jak se perou, vrhl se k nim.
,,Co to děláte?!", strhl Leaenu z Dayera a odtáhl ji o kus dál. Tam ji vysmátou posadil na zem a otočil se ke zbytku družiny. Když viděl Garu stírající si slzy smíchu z očí a Goldasův nevěřící výraz, také se pousmál.
,Při bozích, jste jak malé děti. To nemáte na práci nic lepšího?"
,,Ale kdybys ho viděl!", rozesmála se znovu Gara. ,,Ten Dayerův výraz, když po něm skočila, byl prostě báječný!
Jmenovaný se mezitím zvedl a vytřásal z vlasů hlínu.
,,To ti nezapomenu", obrátil se se smíchem na Leaenu ,,jednou ti to oplatím. To ti přísahám na tvou bojovou čest."
Teatrálně si přitiskl ruku na prsa a druhou ukazoval na dívku, ovšem koutky úst mu cukali potlačovaným smíchem.
,,Dobře dobře," pronesl Paucitas ,,tak radši pokračujem."

,,Ale mohli byste to brát alespoň trochu vážně", vrátil se k polední události o pár hodin později Paucitas. ,,Teď to tak možná ještě nevypadá, ale až přejdeme k písku a k samotným Jeskyním, takovéto hrátky by nás mohli všechny stát život."
Na dnešní noc si pouze vytvořili jakýsi improvizovaný tábor z cestovních vaků, protože široko daleko byla jen tráva. Ani oheň neměli, žvýkali pouze solené maso.
,,Neboj se pořád", odvětila Leaena s úsměvem.
,,Nejsme zase tak hloupí. Ovšem já mám slíbenou tu pomstu, takže nevím." dodala potutelně.
,,Dobře, tak fajn. Koneckonců, byli jste vybráni, takže se musíte aspoň trochu ovládat, ale teď bych…"
Nedořekl a než se mohli ostatní zamyslet nad podivnou volbou slov, obklopovalo je asi dvacet mužů s luky a oštěpy namířenými přímo na ně


[1] Bůh boje (doufam :) )
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | 11. ledna 2010 v 17:36 | Reagovat

Tak jsem se hezky nasmála,fakt povedenej díl:D

2 leaena09 leaena09 | E-mail | 11. ledna 2010 v 19:13 | Reagovat

první odstavec je naprosto skvělej  - moc hezkej úvod
a povídky pokračuje libně jen je moc krátká
už se moc těším na pokračování

3 sinistra sinistra | 16. ledna 2010 v 11:30 | Reagovat

ahoj moc  pěkná povídka už se těším na další díl

4 Nojmik - Toren Nojmik - Toren | Web | 11. dubna 2010 v 18:17 | Reagovat

JOJo, vyvíjí se to pěkně! Konec je napínavý...jsem zvědavej kdo je překvapil :D

5 Siwa Siwa | E-mail | Web | 7. listopadu 2010 v 20:18 | Reagovat

málem jsem se smíchy sesypala ze židle... :-D

6 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 30. dubna 2011 v 12:28 | Reagovat

oddechová kapitolka zakončená napínavou situaci  joo tak nějak by to mělo být ;-) (vím že se opakuju, ale ... trochu víc ce rozletět v popisu by važně neškodilo, je to moc rychlý a to je škoda)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama