Kapitola sedmnáctá

11. dubna 2010 v 22:40 | Amia |  Leaena

Goldas


Dveře se neslyšně otevřeli a dobrodruhům se naskytl pohled na nejpodivnější místnost, jakou kdy viděli.
Byla oválná, uprostřed rozdělena dvěma sloupy. Dveře kterými přišli a které se za nimi opět stejně neslyšně sami zavřely, byli umístěné v delší části stěny a ony sloupy stály přesně tak, aby jim ohraničovaly pohled a museli pohnout hlavou, jestli se chtěli podívat do jiné části místnosti. Vpravo a vlevo od nich byli v začínajícím oblouku menší dveře, tentokrát zašle modré. U stěn byli v pravidelných rozestupech sošky znázorňující Juan-ti v různých polohách, ovšem v lidské velikosti a mezi nimi sem tam ležely nějaké pytle nebo vaky, truhlice a povalující se lebky nejrůznějších tvorů. Na sloupech a za sochami visely na stěnách rudé sametové závěsy se zlatým vyobrazením snad svatých symbolů a hrdinných skutků jednotlivých Juan-ti. Přímo naproti dveřím byla podlaha vyvýšená o schod a uprostřed stál koberec, jehož kopie byli i nahoře a na něm zlatě zdobený trůn. A vedle něho stál...
,,Jste hlupáci" pronesl Paucitas rezignovaně.
,,Zase ty?! Tentokrát..!"


,,Počkej" zarazila Selunne Goldase dřív, než stačil vytáhnout meč a obrátila se zpět na barbara s povytaženým obočím. Ten na ni shlížel ze svého místa vedle prázdného trůnu a v očích se mu zračila únava, smutek a ještě něco co nepoznala, ale neřekl nic.
,,Jak ses sem dostal?" zavrčel Dayer a vystoupil o krok dopředu, s rukou položenou na jílci tak, aby to Paucitas dobře viděl.
,,Otázzka sspíšš zní, jak jsste sse ažž ssem dosstali vy?" ozvalo se zpoza trůnu a před Paucita se připlazil obrovský Juan-ti. Gara lapla po dechu a potichu zašeptala: ,,To je ten co s ním přišel k celám, tehdy po tom co nás zradil."
,,Jak jsste sse ssem dosstali přess Abreha?" zeptal se ještě jednou hadí muž a když neodpověděli, otočil se na Paucita
,,Kdo je co?"
Barbar se na něho zahleděl a po chvíli s téměř nepostřehnutelným povzdechem odpověděl: ,,Muž a žena jsou lidé, chlapec je půlelf, zrzka po prarodičích zlatá trpaslice a... tu hnědovlasou neví. Ale není člověk, alespoň ne čistokrevný."
Hadí muž se otočil zase zpátky na dobrodruhy a každého sjel pohledem
,,Dosstal jssi tak jednoduchý úkol a přessto jssi ho nebyl sschopen ssplnit." pronesl stále k Paucitovi. Ten se na něj pomalu zahleděl a z tváří se mu vytratila všechna barva. Juan-ti se na něj ještě jednou otočil a pak se beze slova odplazil zase za trůn. Barbar jej udiveně (a vyděšeně) sledoval očima, ale jinak se nepohnul.
Dobrodruzi se po sobě stejně nechápavě podívali, načež Goldas s pokrčením ramen vytasil meč. Dayer ho ihned napodobil, stejně tak Gara a Selunne, jen Leaena tak učinila s mírným zpožděním. Ovšem jakmile se rozmístili a postoupili do místnosti, prohnal se jí stejný vítr jako ten doprovázející dívčino zmizení, ovšem tentokrát mnohem silnější, a zhasl všechny pochodně, takže se místnost rázem ponořila do tmy. Vzápětí se rozrazily dveře za jejich zády a oni tak spatřili malou dívčí postavu, zezadu ozářenou plameny pochodní.
,,Skála zvedající se ze země jako vytéká krev z rány ukrývá ve svých útrobách jed, jež zahubí každého. Jen na ty kdož jsou oddaní síle ukryté, nezhynou rukou její."
Dobrodruzi se do jednoho prudce otočili, zírajíc na holčičku.
,,Kdo jsi?" zeptala se znovu Selunne když opět našla řeč. A dívka se na ni tentokrát podívala.
,,Je váš život jí zasvěcen, či se nesmyslně bránit chcete?"
,,Cože?"
Dítě pozvedlo hlavu a Leaenu zamrazilo. Přesto nic neudělala když se holčička pohnula přímo k nim a protože se dobrodruzi rozestoupili, přešla až k trůnu. Barbar ji sledoval s pootevřenými ústy a třesoucíma se rukama a když se přiblížila, o krok ustoupil. Dívka si ho ale ani nevšimla a otočila se zpět na dobrodruhy.
,,Zkáza zmar a neštěstí, skloňují se všude kam přijde Ona, smrt krev a záhuba. Jste připraveni vzdát hold, či přišli jste sem brát co není vaše?"
Dobrodruzi na ni zírali a nevěděli co mají dělat, až se znovu ozvala Selunne.
,,Dítě.. či kdo jsi. Co po nás chceš? Nepřišli jsme sem nic brát, přivedla nás sem lež" Krátce mrkla po Paucitovi, ten se ale dosud nepohnul.
,,Lež a klam jedno jsou a kdo podlehne jim...
smrti náleží."

Na okamžik se zdálo, že se nic neděje, ale z dveří po stranách se najednou vyhrnuly tucty hadích lidí, malých s modrým nádechem šupin, a vrhlo se na dobrodruhy. Ti se okamžitě začali bránit, jenže útok byl tak překvapivý že je rozdělili a jednotlivě zatlačili ke stěnám. Tam na okamžik zůstali všichni stát, protože od trůnu se ozval jekot. Krátce se vznesl nad hlavy bojujících, místností se prohnal vichr a na místě kde ještě před chvílí stála holčička, se nad všemi tyčil tvor, jakého už neměl nikdo vidět.
Obličej měla ženský, místo vlasů ale měla hady, svíjející se jí kolem tváře. Trup byl také ženský, ovšem na zádech pokrytý šupinami ze kterých jí z páteře vyrůstali jakési výrůstky, ostřejších než břitva. V každé ze šesti rukou držela jinou zbraň a trup jí přecházel v hadí ocas, na jehož konci byli také dva bodce jako na zádech a zakončený byl něčím, co vypadalo podobně jako jedový ocas štíra.
,,Ophis-latio Extin..." vydechla Leaena
,, ,Had přinášející zkázu.´ "

Hrůza jim na okamžik ochromila všechny nervy a Juan-ti kolem se naopak poklonili.
,,Zzabte je" zasyčela a hadí lidé se vzápětí vrhli na dobrodruhy.
Gara stihla pokosit skoro celou první řadu, takže se Juan-ti na okamžik zarazili, ale jen na tak dlouho, než sejmuli ze zad luky a kuše a s výsměšným zasyčením je namířili na dívku.
,,A dopr..." uklouzlo jí, ale hned nato se otočila a podařilo se jí zmizet ve stínech.
Dayera předtím zatlačili až k jedněm bočním dveřím, takže teď stál v rohu vytvořeném zdí a jejich veřejemi. V první vteřině se chtěl probít dál od nich, ale pak si všiml že dřevo je už téměř zkamenělé, což se mu v příštím okamžiku potvrdilo, když uhnul jednomu muži s kladivem, kterým do nich narazil. Dveře zaduněly a neobjevila se na nich ani prasklinka. Vzápětí na něj zaútočili dva naráz. Jednomu se mladík vyhnul a posunul se tak blíž ke dveřím a druhému se mu podařilo proseknout hrdlo. Jak se sesunul k zemi, zdržel tak ostatní, takže Dayer zabil i toho prvního. Potom se už ale stíhal jen bránit, ačkoli na něj mohli útočit nanejvýš dva naráz, aniž by ohrozili své vlastní druhy.
Selunne s Leaenou se nějak podařilo dostat k sobě, nechaje za sebou několik mrtvol. Byly v prázdném prostoru mezi jedním sloupem a stěnou, přičemž pódium s trůnem měly šikmo od sebe. Postavily se tedy zády k sobě a zatímco Leaena čarovala a jen tak mimochodem se bránila šavlí, Selunne se naplno oháněla s řemdichem až se zdálo, že ji chrání nějaká bariéra.
Goldas byl v podstatě naproti dveřím, takže se nakonec zarazil ve vchodu, který po Ophis-latiině příchodu zůstal otevřený, a bojoval tam.
,,Bohyně" samotná zůstala na místě. Žlutýma očima bez zorniček přehlížela bojující a mírně se usmívala, přestože její služebníci sice pomalu, ale jeden po druhém, umírali.
Náhle se vedle ní objevila Gara s vytasenou dýkou a chtěla ji bodnout do břicha, protože výš nedosáhla. Ophis ale vymrštila jednu z paží a chytila dívku za krk.
,,Vážně ssis mysslela, žže mmě zabiješš tak lehce?" zasyčela a podržela si ji před očima.
,,Ne!" náhle zařval Paucitas a zaútočil bastardem na Ophisin bok. Ta odhodila Garu přes celou místnost, až dívka narazila do stěny a sesula se k zemi, kde zůstala v bezvědomí ležet. Juan-ti měli naštěstí moc práce se zbytkem dobrodruhů takže si jí žádný ani nevšiml.
Ophis chytila Paucitův meč jen tak do dlaně, vytrhla mu jej a odhodila dozadu ke stěně. Druhou rukou jej praštila do prsou a muž odletěl ze stupínku. Řetěz na noze mu ji silou úderu zlomil, takže barbar dopadl s příšerným křupnutím na zem hned pod ním, kde zůstal
ležet.
Náhle se odnikud objevila obrovská ohnivá koule, která pohltila celý stupínek a všechno na něm. Bojující hned u něj se rozprchli na všechny strany, ale jen pár si jich všimlo Leaeny s rukama dosud pozvednutýma a napjatě jej sledující. Z dohořívajícího ohně se náhle vynořila Ophis a jednoduše jím prošla.
,,Kouzla jssou zbytečná. I ta tvoje, Aasssimarko" zasyčela, pozvedla všech šest zbraní a vyrazila rovnou za ní. Juan-ti se rozestoupili jako voda když se k nim přiblížila, až na těch pár kolem Selunne a Leaeny.
,,Hej!" ozvalo se z druhé strany, místnost přeletěla lebka nějakého humanoida a trefila Ophis do ramene. Ta se otočila, ale spatřila je Dayera se šrámem na paži a zuřivě se probíjejícího přes Juan-ti..
,,Ka´go" zasyčel náhle znovu se objevivší hadí muž který byl s Paucitem tenkrát u cel a kolem Dayera se objevili elektricky modré mříže a stejně se chvějící. Mladík se nestačil zarazit a rukou se jedné dotkl. Místností se rozlil puch spáleného masa a Dayer s bolestným zařváním padl na kolena. Druhou rukou si svíral tu zasaženou, která byla do poloviny lokte černá a bez vlády.
,,Dayere!" zařval Goldas a jediným sekem proťal jednomu hadímu muži hrdlo. Aniž by meč jen trochu zpomalil, zasáhl dalšího do ramene a přeťal mu tak paži.
,,Sensoletuzo" pronesl kněz a na Goldase se sneslo kouzlo jako rudý plášť. Bojovníku se vytratil z tváře jakýkoli výraz a vzápětí mu jeden z Juan-ti zasadil ránu sekyrou do hlavy. Kněz se usmál, zatímco Goldas s nevidoucím pohledem padl mrtev k zemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | 12. dubna 2010 v 13:50 | Reagovat

Uuuu,páni,to je vážně povedené:)

2 Enn Enn | 16. dubna 2010 v 20:07 | Reagovat

Moc pěkné a krásně procítěné :) máš tam plno pravopisných chyb, ale i tak to tvou povídku nemůže ohrozit :)

3 Amia Amia | 16. dubna 2010 v 20:47 | Reagovat

Fakt? To si to jdu zkontrolovat a opravit. Díky  :)

4 leaena09 leaena09 | 17. dubna 2010 v 18:58 | Reagovat

Tak jo nějaký negativa - hledám hledám hledám   a světe divse nenacházím
je to velice pěkné ale neni to tak napínavé jako poslední kapitolka je to hlevně o boji a v tom se trochu strácím. Není to tak přehledné ale spíše popisné detajní popis boje  - je zajímavé něco takového číst u žádného amatérského autoro jsem se s tím zatím nesetkala a je osvěžující si o něčem takovém přečíst.  Ale další kapitolu bych dala zase dějovou s dokončením boje. Jsem moc napnutá jak to bude dál. moje pocity z této kapitolky nejsem z napnutá jako struna ale čtení jsem si v klidu užila a velice se u ní bavila  * je spíš taková pro relax, ale to je jen muj osobní názor tak jí tak neber když ti tak nepříde. Docela my vrtá hlavou proč to ten zrádce udělal a jak se z toho parta dostane, jaký tryk či schopnost maj v záloze nebo jim bude přát jen štěstí ??   a taky jsem se trochu stratila v tom co je jejich cíl?? zníčit to tam ?? zabít někoho?? dostat se ven?? ale určitě to tam někde máš  aaaaaaaaaaa jdu si to přečíst odzačát ku moc se na to těšímmmmmmmmmmmmmmm. Tak zatím pa a další kapitolku v nejbližším volném termínu pěkně prosím. Třeba příští týden tak na sobotu večer  - to abych tě nestrhala ty moje květinko, růžičko voňavá, džbánečku malovaný    :-) tak pa

5 leaena09 leaena09 | 17. dubna 2010 v 18:59 | Reagovat

sakra to jsem to stím konentářem trochu přepískla

6 Amia Amia | 17. dubna 2010 v 20:36 | Reagovat

Ty nikdy  :)
Ale vážně, čím delší tím lepší

7 Nojmik - Toren - Tvé SB Nojmik - Toren - Tvé SB | Web | 30. května 2010 v 14:49 | Reagovat

ALe neee..chudák Goldas :(..to mě fakt mrzí..jinak velmi dobrá bitevní kapča :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama