Kapitola šestnáctá

5. dubna 2010 v 1:59 | Amia |  Leaena
Jo jo, pozdě. Ale na svou obhajobu mohu říct, že jsem ji začala psát až v půl jedné a vzhledem k tomu že jsem stále nešla spát, je pro mě vlastně ještě neděle. :)
Pro pořádek, ke každé kapitolce počínaje asi pátou jsem adresátce Leaeně poslala i písničky k dotvoření atmosféry. To už doplňovat nebudu, ale pro tuhle konkrétní si prosím pusťte...
A teď už, hurá na další kecací kapitolu :)

Ps: atmosféra musí být. Takže počkejte na tmu, zhasněte a počtěte si.


Podzemí chrámu


Tma je pozřela, ochutnala a zanechala v nicotě. Tlačila na víčka i uši, až neslyšeli ani tlukot vlastního srdce a mohli se jen domýšlet, co je kolem nich, nad nimi, pod jejich nohama. Každý z nich zůstal sám jen s tím, co mu zanechala jeho vlastní mysl, obrazy plujícími kolem a vyvolávající další představy, které byli jiné než ty předtím ale o nic méně cizí. Teprve když už začali pochybovat že kdy byli jinde, s někým, viděli něco jiného než tmu a představy, se ozval dětský, dívčí hlas.
,,Mysl ráda zahrává si s tím, kdož dovolí jí to. A pokud ten tak učiní, pak běda mu."
V ten samý moment se zažehli pochodně na stěnách a ozářili malou holčičku v obyčejných, trochu umazaných šatech, ve kterých dobrodruzi často vídali děti vesničanů, s vlasy svázanými do jednoduchého copu. Všech pět na ni zíralo neschopno slova.


,,Tělo může jevit se zdravé, avšak pakliže mysl chorá jest, ni ten nejlepší nenalezne klid."
,,Co - cože?" vzpamatovala se konečně Selunne a vykročila k dívce, ale ta na ni jen přetočila pohled a vzápětí se ,,rozplynula". Ozval se zvuk, jako když se vítr prožene úzkou uličkou, a děvče bylo pryč. Jen pochodně dál ozařovali mihotavým světlem místo, kde ještě před chvíli stála.
,,Co to... bylo?" vyslovil roztřeseně Dayer.
,,Spíš se nabízí otázka, co ksakru dělá tady dole dítě?!", odstrčil je Goldas a potěžkávaje kyj odpochodoval na místo kde ještě před okamžikem stála dívka a nahlížel dál do chodby, která se táhla před nimi a poměrně brzo se ztrácela v zákrutech. Na rozdíl od předešlých místností měla jednoduchou kamennou podlahu stejně jako stěny, na kterých v pravidelných odstupech visely pochodně.
,,Nemyslím že je to jen tak nějaké dítě, které sem náhodou zabloudilo" podotkla s naprostým klidem Selunne, přehodila si řemdich přes rameno a vydala se do chodby.
,,Nepochybuju o tom, že to není obyčejné dítě. To co chci říct je to, proč je to sakra vždy dítě?" otočil se na ni Goldas. Bok po boku se vydali dál a dál se bavili, jako kdyby právě neunikli hordě hladových a oběti-chtivých hadích lidí, kteří zřejmě praktikovali pojídání obětin, aby je hned potom záhadná holčička nepoučila o tom, jak je důležité zachovat si zdravý rozum. Mladá trojice na ně okamžik nechápavě hleděla, než se rozeběhla
za nimi.
Chodby nebyli postavené jak byli zvyklí, neměli žádné rohy, jen se stočili v necelém půlkruhu. Když zašli nejdřív za jeden a pak i za druhý, aniž by se cokoli stalo, začali opět skoro nechtěně zpomalovat. Ticho, přerušované jen zvukem hořících pochodní bylo tak hutné, že Goldas se Selunne zmlkli hned po pár větách. Konečně se před nimi objevili další dveře, tentokrát zelené, až si oddechli. Což nemělo dlouhého trvání.
,,Pozor!" zakřičela najednou Gara a strhla po klice se natahujícího Goldase k zemi. Nad hlavami jim přeletěla láhev s ohnivým olejem a rozletěla se o stěnu. Vybuchla v plameni, který ožehl kameny, ale dveřím zdálo se nic neudělal, ačkoliv byl oheň těsně u nich.
,,Děkuji" vydechl válečník při pohledu na střepy.
,,Není zač" odpověděla Gara a oprášila si dlaně. Leaena mezitím opatrně přistoupila ke dveřím a protože neměli žádnou kliku, prostě do nich strčila. Veřeje se neslyšně otevřely a poskytly tak dobrodruhům pohled do další části. Která byla úplně stejná jako ta předchozí.
,,Skoro jsem doufal v nějaké nepřátele" podotkl Dayer, když vešli za dveře.
,,To nejsi sám. Všechno lepší než..."
,,Mládí nerado zdržuje svůj let, však jakmile rozletí se příliš, o křídla svá přijde."
Dobrodruzi se zastavili uprostřed pohybu a otočili se na dívenku, najednou stojící před nimi.
..Srdce statečné důležité může se zdát, avšak bez mysli nezkalené nedosáhne mnoho."
Než se stačili vzpamatovat, chodbou opět zašuměl neexistující vítr a dívenka byla pryč.
,,Tohle místo mě začíná trochu... Abych tak řekla...." nadhodila potichu Gara a sevřela jílec dýky, když se na ni obrátil Goldas ,,Znepokojovat?"
,,Jo. To je to slovo" kývla hlavou Gara a vytáhla z toulce jeden šíp. Zbytek družiny souhlasně zamručel a pomalu se vydal dál.
Další zákrut a stále nic, ale chvíli potom co zašli za ten po něm, se najednou rozrazili dveře napravo od nich, které téměř splývali se stěnou a vyhrnulo se na ně asi třicet Juan-ti, mezi nimiž byl zástupce snad všech jejich skupin. Za válečníky se rozestavili lučištníci, ještě za nimi kněží a samotní bojovníci byli se zelenou i hnědou barvou šupin. Dobrodruzi na sebe krátce pohlédli a pak se rozeběhli zpět, takže se za nimi byli Juan-ti nuceni vydat, čímž jim znemožnili účinně použít jak kouzla tak šípy. Za nimi se rozeběhli pouze ti se zbraněmi na blízko a ostatní zůstali stát. Zatímco Leaena se zaměřila na kněze a Gara na lučištníky, zbytek dobrodruhů vyřídil válečníky a pak se vrátil.
,,Konečně něco čemu rozumím já" zazubil se šťastně Goldas a spokojeně potěžkal meč, který vzal jednomu z hadích lidí.
,,Mě právě napadá další otázka" pronesla Selunne a upřeně sledovala Leaenu. Ta se ohlédla za sebe jestli tam ještě někdo nestojí a pak se obrátila zpět na hraničářku.
,,Ano..?"
,,Jak jsi to udělala? Jak jsi nás dostala z toho Zmámení? Jediná věc, kterou jsem si skutečně zapamatovala z učení kněžek než jsem utekla, byla ta, že pokud se někomu podaří tě očarovat Zmámením mysli, což se Abrehovi velmi pravděpodobně podařilo, je téměř nemožné, aby tě z něj dostal někdo cizí. Žádná ,,lidská" kouzla to nedokáží."
Ostatní dobrodruzi pomalu přetočili pohled ze Selunne na Leaenu a mimoděk sevřeli pevněji zbraně.
,,A pokud si správně pamatuji, i ten meč vypadal trochu jinak když jsem ho prvně viděla" dodala Selunne.
Leaena všechny přejela pohledem, krátce mrkla na šavli a povzdychla si. ,,Já také nepoužívám lidská kouzla. Přeci. Když si vybavíte to vězení, tak Goldas se Selunne byli v cele spolu, protože to jsou lidé a já byla s Dayerem a Garou, s těmi ,,jinorasými"."
,,A co jsi za rasu?"
Leaena chvíli mlčela.
,,Aasimarka[*]"
V chodbě se rozhostilo takové ticho, že to chvíli vypadalo jako kdyby i pochodně ztichli.
,,Aasimarka? Ale... vždyť ti už přeci dávno vyhynuli ne?" vydechl nakonec Goldas.
,,To tedy pěkně děkuju" ušklíbla se Leaena.
,,Ne, jen jsme mnohem ,,vzácnější" než jsme bývali. Stejně jako ostatní, včetně elfů mimochodem", podotkla a kývla hlavou k Dayerovi.
,,Elfové jsou náhodou..." nadechl se mladík k protestu, ale Selunne ho přerušila.
,,To je přeci jedno, ale víte co to znamená? Máme sebou jednoho z nejmocnějších tvorů současnosti..."
,, To je dost přehnané" zamumlala Leaena
,, ...pocházejícího ještě ze Starého světa" nenechala se přerušit Selunne a s nadšeným výrazem se obrátila na ostatní.
,,Stejně jako elfové nebo zlatí trpaslíci" pronesla tentokrát nahlas Leaena
,,Ti také žili už ve Starém světě."
,,No, aspoň to vysvětluje jaktože toho tolik víš o starých bozích a podobně" podotkl Goldas a opřel se o meč. Dívka se na něj zadívala, ale v tu chvíli se něco ozvalo kus před nimi. Všichni se tam rozeběhli, ale za zákrutem našli jen jednoho z lučištníků, jak se snaží napnout tětivu luku. Jakmile je uviděl, vytrhl si zpoza opasku dýku a rozeběhl se proti nim. Goldas s malým povzdechnutím vytáhl meč a potom co nechal Juan-tiho párkrát zaútočit, ho zabil. Zatímco si čistil meč o jeho oblečení Gara zničila pasti u dalších, zdobnějších dveří a družina se před nimi shromáždila.
,,Tmou plíží se zloba a smrt, stromy rdousí mráz, kámen chřtán otevírá. Vstoupí-li do příbytku nenávist, nikdo není jist si žitím."
Dívenka stála tentokrát za nimi, oči upřené na ně a přitom se nezdálo že je vidí. Stejně, ať se snažili jak chtěli, vždy po chvíli zjistili, že hledí kamkoliv jinam jen ne do jejích očí.
,,Kdo jsi?" vyslovila Selunne.
Krev proudí, lebky křičí v posledním, nekonečném křiku. Kosti praskají a země se hroutí, však ti kdož vědí, osudu snad uniknou."
Dívka naposledy promluvila a opět zmizela.
,,Už potřebujeme ven. Příliš dlouho jsme neviděli slunce" pronesl po chvíli Goldas a obrátil se ke dveřím. Ostatní pokývali hlavou a Leaena strčila do veřejí.



[*] Zrodil se spojením boha s některým ze smrtelníků. Obvykle má dobré přesvědčení ve smyslu ,,boje proti všemu zlu světa" apod., většinou mívá světlou pleť, zlaté oči a mateřské znaménko ve tvaru svatého symbolu boha jež ho zplodil.
Dokáže proniknout do podstaty věcí a také má dar osobního kouzla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | 6. dubna 2010 v 17:30 | Reagovat

Dobře ty:D huuuu,ten díl se ti vážně moc povedl:) *tlesk tlesk*

2 leaena09 leaena09 | 8. dubna 2010 v 12:07 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
jaka to bude dál ??

3 kiki,laivine kiki,laivine | Web | 8. dubna 2010 v 18:37 | Reagovat

pakliže síla v tobě je,ten dar spisovatelský odkryje.Tajemství to kouzelné jest magie v tomto příběhu...:D
xD mooooooc hezkéééé!!!!máš dar spisovatele děvče!!!!
koukneš se plsky ke mně na blog???na mojí knížku???
předem děkuju :-D
PS:jen tak dál

4 leaena09 leaena09 | 8. dubna 2010 v 22:11 | Reagovat

Hele holka máš smůlu  * dneska nemám krityckou náladu a jediné co ti k další skvosné kapitoce řeknu ej že byla nádherně napínavá  - během ní jsem tě chtěla několikrát přetrhnout jak moc byla napíavá a já se nemohla dočkat pokračování a nakonec si jí utnula takovím způsobem  aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa   takhle budu brzo plešatá

5 leaena09 leaena09 | 8. dubna 2010 v 22:11 | Reagovat

jo a zapoměla jsisi u mě tenisky puso

6 Amia Amia | 9. dubna 2010 v 19:38 | Reagovat

Červenám se až na zadku a moc díky za komenty ;)
A hlavně za to že jste to přelouskali  :D

7 Nojmik-Toren Nojmik-Toren | Web | 10. dubna 2010 v 21:15 | Reagovat

No SB znamená spřátelený blog, přidáš si ho u sebe do oblíbených stránek, čili já tebe a ty mě, no a měla by jsi mě navštěvovat, někdy i komentovat, prostě je to jen formálnost...:D jeto na tobě, jak budeš navštěvovat své SB, ale někteří to berou přísně :D já však ne :D každopádně tvůj blog se mi líbí, čili bych byl rád aby sme byli SB :D

8 Nojmik - Toren - Tvé SB Nojmik - Toren - Tvé SB | Web | 30. května 2010 v 14:43 | Reagovat

Zajímavé odhalení hlavní hrdinky :) docela překvapující.Jinak ta holčička je fakt dost děsivá :D a ty verše do toho..ou..dost bych se na jejich místech bál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama