Květen 2010

Víly

31. května 2010 v 12:32 | Amia |  Tužka a barvy
Po delší době zase nějaké obrázky :)



Nakrmte nám naši novou příšerku

22. května 2010 v 13:01 | Amia, Demetri |  Blog
Prosím nakrmte nám ji... :)



Melancholie ročních dob

17. května 2010 v 14:08 | Amia |  Básnické duely
Někde jsem narazila na tyhle dvě básně a obě se mi moc líbily, takže je sem dávám. A zajímalo by mě, která se vám líbí víc :)

Čarodějka

15. května 2010 v 17:59 | Amia |  Krátké

Poprvé po letech jsem se vracela domů. Čím víc se náš dům blížil, tím hůře se mi šlo; vak jako by byl s každým krokem o kousek těžší a i nohy mě přestávaly poslouchat.
Od chvíle, kdy jsem rodičům, hlavně otci, oznámila, že hodlám nastoupit do magické školy, se mnou v podstatě nemluvili. Oba byli vždy velmi prakticky založení a nejinak tomu bylo u mého bratra. Naproti tomu já jsem se v jejich každodenní realitě vždy ztrácela. Doteď neumím ani vařit.
Kupec, právník nebo politik, to byla ta správná zaměstnání, ale čaroděj? To už by snad byl lepší i ten bojovník. Sice mají všichni v hlavě seno, ale alespoň se musejí potýkat s každodenním světem. Čarodějové, kněží a jim podobní se
naopak zabývají něčím, co často není ani z tohoto světa, vytvářejí něco co tu nebylo... Ne. Je to moc... odtržené. A jejich jediná dcera zahanbí rodinu tím, že se právě k tomuhle upíše.

Demetri mě zavraždí

14. května 2010 v 12:54 | Amia |  Blog
A já se mu nebudu divit.  Momentálně se jen tak tak držím abych ty nože nechala na pokoji, protože design zkrátka není moje silná stránka. Vlastně - jsem prostě úplný lempl.
Takže, ehm, vraťte se později, rádi vás uvidíme.

Až obnovíme design z původní nabídky, možná něco vymyslíme, pak se poperem co tam bude, pak se budeme prát s tím a pak to vzdáme a objednáme si znova. Ale jinak jsme v pohodě.
;)

Ztracený v lásce: Kapitola 3.: It´s Complicated

11. května 2010 v 10:58 | Demetri |  Ztracený v lásce

Opět si pusťte písničku:



    10.5.2010, 13:00
    
     I´m afraid. čím dál tím víc se bojím o to, co mu je. Jestli je to celé o mě, tak se těším až 19.5.2010, což je za 10 dní, opustím za 10 dní tyto zdi (myslím Motolské) a už se nebudu muset koukat na to, jak se oba trápíme a řešíme tím moje city. Jsem zamilovaný a čas to prostě nevyřeší. Vyřeší to jedině jeho skutky, které on vykoná. I když on toho zatím moc nevykonal, což je škoda, protože bych docela ocenil, kdyby se už rozhodl a nedával mi falešnou a naprosto zbytečnou naději. Ať mě buď pošle do háje nebo ať mi řekne, ať pokračuju v tom, co jdem dělal. A že toho je hodně. To, že jsem mu kupoval oblečení a jídlo a bral jsem mu k sobě domů oblečení na vyprání (jelikož mu to nikdo nikdy nevypral), to už ani nepočítám. To už mi nepřipadá jako něco NAD, ale je to naprosto normální skutek, který pro něj vykonávám denně.
     Největší ránu jsem dostal včera, když jsem se s ním snažil navázat fyzický kontakt a on mě jednoduše využil a odkopl. Využil mých financí a statků a pak mě od sebe vyhnal. Dnes jsem ho jen viděl, ale nepromluvil s ním ani slovo. Už se to opakuje asi po páté. Vždy jsme spolu nemluvili a pak si navzájem seve všímali až moc. Miluju ho, je to krásný kluk a CHCI HO, ale neměnjí to nic na tom, že se občas chová jako naprostý ignorant. Jeho tělo je naprosto k sežrání a když ho vidím jen bez trička, tak mě napadají takové věci, co všechno bych s ním mohl dělat, kdyby k něčemu takovému svolil, což se nestane.
     ,,There is only one possibility-GO HOME!´´
Jinou možnost nevidím. Když ho cítím, pálí mě na hrudi. Když ho vidím, dělá to se mnou divy. A když s ním mluvím, tak jsem v sedmém nebi. Nejvyžší stupeň je, když se ho dotknu.
Fyzický dotek ve mně vyvolává smršť hormonů, která okamžitě vyšle spousty impulzů, které vyvolávají další a další doteky, které si musím zakazovat, protože to není možné a sociálně přijatelné.
,,It´s Complicated.´´

Demetri

Ztracený v lásce: Kapitola 2.: Love sucks

10. května 2010 v 11:26 | Demetri |  Ztracený v lásce
Opět si pusťte jeden z mých oblíbených songů:




     Měl bych ztratit zájem, ale zájem je to jediné, co ve mě po tom všem pořád zůstává. Přestávám chápat mužské city. Už se mi to vymiká z rukou. A je to čím dál tím silnější. To tornádo mě den ode den zasahuje čím dál tím silněji. Pbtočí se okolo mě a úplně mě sebere. Chci to zastavit, ale nejde to.
     Ze začátku jsem přillnul k vůni jeho těla, pokračovalo to nevinným navazováním kontaktu a skončilo to úpným přilnutím k jemu samému.
     Zamilovat se do někoho, kdo Vám neopětuje vaše city považuji za nemoc, která putuje po světě už od vzniku lidstva. Dohužel nejsem sám, kdo touto nemocí trpí. I on sám je nakažený. A není jediný. Znám kluka, který je zamilovaný do mě a já mu jeho city také neopětuji a asi ho začínám chápat a napadá mě, že mu vyhovím jenom z milosti. Pokud cítí to samé, co já, tak hi lituji, protože vím co cítí a vím také jak moc to bolí.
     Všechno je to dokonale komplikované. Jedna z mých nejhorších vlastností je mé sociální cítění, které věnuji druhým. Když se spojí tato vlastnost s tím, že tu osobu miluji, vznikne z toho většinou takováhle pohroma.
     Chci si najít někoho, koho budu milovat a on mi mé city bude opětovat. Už se nechci zamilovat a věnovat někomu svůj čas naprosto zbytečně. Opět použijiněco z mého nejoblíbenějšího jazyka a zároveň to bude citát z mého nejoblíbenějšího seriálu: The Vampire Diaries.

,,Dear diary,
I couldn´t have been more wrong. I had a plan. I wanted to change who I was. Create a life as someone new. Someone without the past. Without the pain. But it´s not that easy. The bad things stay with you, they fallow you and you can´t escape them. As much as you want to. All what you can do is be ready for the good. Ao when it comes You´ll invite it in. Because you need it. I need it.´´

- The Vampire Diaries, Epizoda 1.-Pilot

LOVE REALLY SUCKS

Demetri.



Draci....tužka

10. května 2010 v 11:07 | Demetri |  Tužka a barvy
Tak a je tu ode mě další, tentokrát v poředí 3. článek.
Trochu jsem brouzdal po netu a Amia mě prosila, abych našel nějaké fantasy obrázky a mě zrovna napadlo, že bych mohl hledat draky a tak jsem se do toho pusti a takhle to dopadlo:



Ztracený v lásce: Kapitola 1. Love bites

10. května 2010 v 9:56 | Demetri |  Ztracený v lásce



Předem se omlouvám lidem, kterým toto téma nic neříká, ale než vyvádět nějaké hlouposti, tak mi příjde lepší se z toho vypsat ( VIĎ AMIO)??

Ps: než si začnete číst tento článek, tak jsem pro něj vybral charakteristickou hudbu, klikněte na tohle:

     20:00, 9.5

     Láska je něco jako droga. Když se do někoho zamilujete, tak se může stát, že se stane vaší osobní značkou drogy.
     A přesně to se stalo mě, Pro toho dotyčného bych udělal cokoli. Bohužel (jak by to řekla Shaunee a Erin ve Škole Noci) nekope za můj tým. A to je škoda, protože kdyby za něj kopal, našel bych jednoho z kluků svých snů.
     Jednu věc ale nechápu. Proč se mi líbí záporňáci a vždycky to dopadne tak, že někomu věnuji své výjevy lásky a nedočkám se a nedočkám se odpovědi? Ve skutečnosti je zbytečné si tuhle otázku klást, protože odpověď je naprosto jednoduchá. On je heterosexuál, který má vysoké EGO, i když si to se svou maličkostí vůbec nemůže dovolit. Bohužel takoví jsou kluci. Žárlivý, sobečtí, neohleduplní, egoisti a naprosto citu nevnímaví.
     Amia mi jednou řekla: ,,Žena si velice těžko hledá dokonalého partnera. Pokud naleznete muže, který je: Pořádný, citlivý, nesobecký, milý, hodný a zajímá se o vaše city, tak je buď ve filmu a nebo už má kluka.´´ Tomuto výroku jsem se ze začátku musel zasmát, ale pak mi to došlo. Je to výrok naprosto pravdívý.
     Už si kladu jen jednu otázku, kterou sem poznamenám v angličtině (promiň Amio!): How can I love him for everytj¨hing that he did?
     Víte on je jako tornádo. Buď vás nechá a je k vám milostivý nebo vás využije, nakrmí se z Vaší lásky a cítění a pak vás odkopně. A já už prostě nechci být domem, které tornádo při každém jeho záchvatu zničí a vhodá na samotné dno. Už nechi dělat sluhu a dárce tomu, kdo nic nemá a je ještě ke všemu z dětského domova.

                                                ,,Love really bites!´´

                                                                                         Váš... Demetri.

Úvod

10. května 2010 v 9:37 | Demetri |  Blog
Zdravím všechny návštěvníky, kteří někdy zavítali na tento BLOG.

Mé jméno je Petr, ale tady na blogu máte 3 možnosti, jak mě oslovovat. Můžete buď: Demetri, Innos nebo Petr. Je to jen na vás. Spolu s Amiou jsme se rozhodli přestat ztrácet čas tím, že budeme tvořit blog, který jsme tvořili sami za sebe a založíme si blog spolu.

Nicméně jsem tady chtěl mít takový svlůj úvodní článek, než sem přidám některý článek.
Založil jsem taky mojí novou rubriku Demetriho rozcestník, který až se k tomu doma dostanu (tento článek nepíšu z domova) upravím, aby to vypadalo jako rozcestník.
Nivméně dnes tu ode mě přibydou 2 články, které budou momentálně vystihovat mou zamilovanou náladu, takže příjemné čtení

PS: Jsem GAY, takže komu to vadí a chtěl by na náš blog aplikovat jakékoli úzkoprsé názory a komentáře o homosexuálech ať to raději nedělá nebo ho rovnou vyšoupnu a zamezím mu sem přístup..

S láskyplným pozdravem váš
                                                        Demetri

Kapitola dvacátá

9. května 2010 v 1:37 | Amia |  Leaena

Tak opět i s hudbou, tentokrát touhle

Útěk


Gara hlasitě vykřikla a okamžitě si zacpala ústa i přes silně pálící tvář, zatímco Dayer jen vyděšeně zíral a svíral si zčernalou ruku. Ophis se krutě usmála a vychutnávala si pocit zbraně pronikající živým tělem.
,,Tak starými triky mne nemůžete porazit" zasyčela.

Kdo nedokáže překonat zlo, ten se nedožije dobra

6. května 2010 v 11:13 | Amia |  Jinakosti
Tradá, ten nejhorší blaf co jsem kdy napsala aneb školní práce :)


Jedno židovské přísloví praví: ,,Kdo nedokáže překonat zlo, ten se nedožije dobra."
Nejdřív jsem nevěděla, odkud to znám, i když ono přísloví jako takové jsem slyšela prvně. Pak mi to došlo - ve všech pohádkách, v téměř každém příběhu to je. Statný mládenec jde za jakýmsi účelem do světa, najde tam krásnou pannu a chce si ji vzít. Než se mu to však podaří, musí překonat všelijaké obtíže. Rozluštit hádanky, najít svou vyvolenou kdesi schovanou zlým čarodějem, vysvobodit ji ze zakletí atd. atd.
Jakmile se mu to podaří, odveze si ji domů, nezřídka dostane půlku království a tam pak žijí šťastně až do smrti.
Ale je to tak i v životě? Občas, možná, ale ne vždy. Vlastně, teď už jen velmi zřídka.
Krásné svatby čím dál častěji končí rozvodem, polovinu království Vám někdo vezme. Tak co to přísloví vlastně znamená?
Je pravda, že Židé zcela určitě poznali zlo. Ostatní lidé sice uznávali, že byli ,,Bohem vyvolení", ale to jen do té doby než...

Kapitola devatenáctá

2. května 2010 v 23:26 | Amia |  Leaena

Předurčení


Lehkost nebytí a měkké světlo pronikající skrz zavřená víčka bylo velice příjemné a uklidňující. Pohodlný povrch, na kterém ležela, pod sebou necítila už tak dlouho. Vlastně od...
,,Dítě" pronikl jí do mysli ženský hlas
,,Otevři oči"
Leaena ji poslechla a když tak učinila, spatřila nad sebou známou tvář, jakoby schovanou za sklem. ,,Jsem mrtvá?" zeptala se
,,Ještě ne, dcerko, musíš svůj úkol dokončit" pokračovala představa její matky či co byla a dívka ucítila na tváři lehký dotek.