Tenkrát...

15. srpna 2010 v 23:23 | Amia |  Krátké
Příběhy o upírech
jsou plné těch, kterým se nelíbí to, čím jsou. Byli proměněni proti své vůli nebo
na upírovu otázku, zda chtějí, odpověděli ,,Ano" ale o něco později se jim to znelíbilo.
Po letech bojů se sebou samým se s tím docela smíří, ale navždy zůstanou v každém okamžiku své existence, byť jen trošičku, nespokojeni a radši by znovu byli lidmi.
Ale víte co? Mě osobně se to docela líbí.


Ne nebojte, nebudu vás nudit tím, jak jsem se vlastně stala tím čím jsem. Nebo bych možná měla, že? Jestli kousnutím, nebo kousnutím vysátím a zahrabáním do země, nebo spojením krve přes prsty, nebo kousnutím vypitím krve upíra a úmrtím... Možností je tolik, že už je snad nelze ani spočítat.
Proměnu bych přirovnala k tetování; někoho bolí, někomu je to i příjemný a někdo uteče (aneb umře, ale to se prý stává opravdu jen velmi vzácně) na poslední chvíli, protože nemá rád jehly. Já se mohla uchechtat jak to lechtalo, heč. Spousta mi závidí
;-P

Přála bych vám zažít alespoň jeden hon na upíry v 18. nebo první polovině 19. století. Půlka vesnice s vždycky vyzbrojila vidlemi, tlouky, řemdichy a podobnými kravinami a vedl je rozklepaný plešatějící kněz, třímající nějaký malý kříž, lahvičku svěcené vody a sem tam měl někdo i stříbrný nožík či tak. Vždy narazili na nějakého nebožáka. Většinou to byl někdo kdo se ztratil v lese, nebo třeba místní žebrák. No smůla, vypadal jinak, tak ho rozsekali. A pak šli slavit zabití upíra.
Občas si to tedy vyložili jako čarodějnictví, to šli se stejnou sestavou ,,zbraní" a pro změnu zmasakrovali nějakou stařenku.
Občas se jim zadařilo a doopravdy narazili na jednoho z nás, to pak měli docela smůlu. Ale pamatuju si jednoho, bylo to někdy v listopadu 1792. Pár dní předtím jsem se na chvíli ubytovala v jedné vesnici a právě jsem se nad ránem vracela, když mi cestu zastoupil nějaký chudák. Teda, byl to místní kněz nebo mnich, ale na první pohled tak nevypadal.
,,Stůj, ďáble!" vykřikl a pozvedl před sebe kříž
Zarazila jsem se, nejdřív jsem totiž myslela že je to jen nějaký tulák a uhne. Ale ne, očka mu i v té tmě zazářila takovým tím fanatismem a ještě se o krok přiblížil.
,,Požehnal jsem této vesnici, už do ní nemůžeš vstoupit!" zařval a šátral po něčem u pasu. Zvědavě jsem ho pozorovala a čekala co udělá. Konečně nahmatal co chtěl, zařval zase něco o bohu a ďáblu a vytasil se s růžencem. Pak s ním začal složitě máchat a k tomu něco žvatlat. Přes tu příšernou výslovnost mu nebylo moc rozumět, ale nakonec jsem v tom poznala staré kouzlo keltských druidů, které se v těch letech spojovalo s čarodějnictvím.
Čučela jsem na něj jak vesničan na mýdlo, ale on si ničeho nevšiml a deklamoval dál. Když konečně ,,dorecitoval", vítězoslavně se na mě podíval. Asi minutu na mě tak zíral, než se trochu zamračil; pravděpodobně se divil že se nerozpadám v prach či něco podobného.
,,Em..." vymáčkla jsem ze sebe konečně. ,,Spojujete křesťanský svatý symbol s čarodějnickým textem?"
Tentokrát se zarazil kněz.
,,Nejste debil?"
Milý chlapík sebou málem švihnul, ale ustál to, vytáhl znovu ten kříž a tentokrát zkusil obyčejnou modlitbu. Jen jsem si povzdychla, vytrhla mu z ruky ten symbol a zkopala ho do kuličky, jak se říká dnes. Pak jsem ho jen překročila, došla si do vesnice pro své věci a šla jsem si po svých. Bohužel pro něj něvěděl nebo mu nedošlo, že já se narodila a proměnila ještě před tím než se křesťanství ujalo moci.
Vlastně ani nevím, proč jsem ho tenkrát nezabila. Možná jen proto, že už jsem beztak byla po večeři, ale jemu to tak jako tak nepomohlo. Nějak se mu podařilo dostat do jednoho většího města, kde jsem shodou okolností byla i já a pár lidí si ho dokonce poslechlo, to když se postavil na náměstí na nějakou bednu a začal kázat nebo co to dělal. Upálili ho.
Jo, s křesťanstvím se dalo užít spoustu zábavy.


( Ps: vlastně to sem nepatří, ale vřele vám doporučuji tento článek )
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 GennyS GennyS | E-mail | 16. srpna 2010 v 16:36 | Reagovat

Ahá, tak tohle to si písala.. :D:D

2 Amia Amia | 16. srpna 2010 v 19:08 | Reagovat

Áno  :)

3 Alatariel Alatariel | Web | 18. srpna 2010 v 9:43 | Reagovat

velmi pěkné :D

4 Elenya Elenya | Web | 5. září 2010 v 13:51 | Reagovat

Hmmmmmm, velmi zajímavé:)

5 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 4. ledna 2011 v 14:58 | Reagovat

Aha :DDD  netradicní pohled na věc, ale dobrý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama