Temní elfové (3. část)

20. listopadu 2010 v 22:42 | Amia |  Temní elfové
Po dlouhé přestávce jsem si zase napsala další část Temných elfů. Mělo to být o kousínek delší, ale kašlu na to, další část bude prostě tak o polovinu kratší ;D

UPOZORNĚNÍ - Pokud nemáte rádi krev, násilí, bezpráví a podobné věci, NEČTĚTE. Tentokrát je tam toho ještě víc než v předchozích dvou částech... myslím ;)


Všechno mu šlo na nervy. Přístavní město, jehož ulice byly postaveny právě tak aby vedle sebe mohli jít maximálně dva jezdi, jeho vinciorové, kterým trvalo strašně dlouho než sehnali vozy na odvezení kořisti, Páni přístavu jež vybírali nehorázné poplatky za přistání. Měl co dělat aby se udržel a nepropíchl tlusté břicho jednoho z nich, který měl tu drzost a požadoval po nich poplatek za vykládku kořisti. Dagor, jeden z Pyrusových vazalů, to nakonec vyřídil ale temný elf radši nechtěl vědět jak a hlavně čím konkrétně. A nejvíc ho štvala ta holka. V dlouhém průvodu k sobě spoutaných otroků byla úplně vpředu, což bylo to nejhorší místo, ale přesto jí na tváři opět hrál znepokojivý úsměv a, narozdíl od ostatních lidí, se stále držela zpříma.

Dokud se Pyrus proplétal městem, za sebou dlouhou řadu lidských otroků na prodej a ještě za nimi tři plně naložené vozy, neměl čas myslet na cokoliv jiného než jak se z toho zatraceného města dostat, ale jakmile se ocitli za bránou, opět si na ni vzpomněl. Byl od hradeb už poměrně daleko, když k němu přiklusal Ioter.
,,Můj pane," začal udýchaně ,,právě před chvílí projely branou poslední vozy a muži se již rozmisťují kolem karavany."
Pyrus na to nic neřekl, jen pobídl svého equa[1] k rychlejší chůzi; toho umírajícího tempa měl už dost. Zohir, jež s ním tvořil vedoucí dvojici, se krátce otočil na svého pána a zase se zahleděl přímo před sebe. ,,Nebuďte netrpělivý pane, jednou tam dojet musíme, i kdyby Atra Robur[2] stála až na konci světa."
,,Nech si své moudrosti Zohire, nejsem na ně zvědavý" štěkl Pyrus a trhl otěžemi, až equu zlostně pohodil hlavou a pokusil se elfa kopnout. Ten ho neméně vztekle usměrnil a pokračoval v jízdě.
Za ním se sotva slyšitelně ozvalo posměšné odfrknutí. Pyrus se otočil a střetl se s pohledem dívčiných černých očí. Elf položil dlaň na čepel meče se zvlněnou čepelí, který patřil původně jí spolu ještě s jedním, který teď ležel zabalený v nějakém hadru a uložený v Ioterově sedlové brašně. Dívce se v pohledu objevil zuřivý záblesk a Pyrus se výsměšně ušklíbl. Tím pohledem mu opět něco připomněla, ale zhruba v první třetině řady někdo náhle zakopl a pádem sebou strhl pár dalších.
Prudce obrátil equa a rozjel se tím směrem. Seskočil, vytasil meč a hladce viníku usekl hlavu těsně nad železným obojkem, kterým byl člověk připoután k ostatním. Válečníci beze slova vytáhli tělo a odhodili ho o kus dál do mělkého příkopu. Ten se táhl několik kilometrů až ke vzdálenému lesu a už tam skončilo nespočet slabých či jinak nevhodných otroků. Zděšení lidé ho sledovali očima rozšířenýma strachem, jen jeden vytřeštěně hleděl na vlastní zkrvavené oblečení, jak mu o hruď pleskla hlava jeho spoluvězně a která teď ležela přímo u jeho nohou.
Pyrus se rozhodně odvrátil a o chvíli později už byla celá karavana opět na cestě. Tentokrát elf upřeně hleděl před sebe a nevšímal si ničeho jiného. Když se vrátil, Zohir se po něm krátce podíval ale pak následoval jeho příkladu a beze slova tak pokračovali v cestě.
Asi po hodině se dostali na dohled řídkého lesa, jehož pokroucené stromy vytvářeli dojem, jako kdyby někdo jeden každý z nich popadl a chtěl přinutit růst opačným směrem než bylo přirozené. Porůznu roztroušených kamenů s hranami ostrými jako skála přibylo a cesta sama se stala kamenitější, takže, k velké Pyrusově nelibosti, museli opět o kousek zpomalit. Drtil mezi zuby kletby, když zachytil tichý dívčin hlas, naplněn něčím dosud neznámým. S bodnutím vzteku, že ji snad uslyší pokaždé, se ohlédl.
Právě se zvedala z pokleku, držíc na zádech dítě které bylo v řadě připoutáno hned za ní a hleděla stranou někam do krajiny.Temný elf si pomyslil své, ale nechal to být a opět se zahleděl dopředu.
Sotva ale vkročil mezi první stromy, zaslechl z konce zástupu nějaký rozruch.
,,To už vážně nikdo neumí chodit?!" vykřikl a opět se rozjel zpátky, kde si až po několika metrech uvědomil, že se děje něco jiného. Jeden z equů se právě před jeho očima vzepjal, jeho jezdec z něj sklouzl jako hadrový panák a zvíře skočilo přímo mezi otroky. Ti jen ječeli a snažili se utéct, což se jim kvůli poutům samozřejmě nepodařilo. Equu se v běhu zahryzl jednomu muži do ramene a vyrval mu z těla kus masa, probil se mezi nimi a šíleně pokračoval v útěku, s masem v tlamě.
Zbytek zvířat se také splašil podobným způsobem, jen tři z nich nenapáchali škodu na lidech, což bylo způsobeno pouze tím, že patřili k zadnímu voji a zástup jim nestál v cestě. V tu chvíli si Pyrus také všiml příčiny.
Zpoza jednoho z kamenů podél cesty se vynořila maskovaná mužská postava a přiložila k ústům netypicky dlouhou foukačku. Pyrus právě stačil zahlédnout šipku s černým opeřením když se vzepjal další equu. Koutkem oka si stačil všimnout jiných dvou postav, vynořujících se ze krytu za kamenem a znovu mizejících a elf, sedící na právě napadeném zvířeti, se svezl k zemi se dvěma totožnými šipkami zabodnutými v krku.
,,Jed!" zařval na zmatené bojovníky, kteří se snažili udržet na splašených zvířatech či se před nimi bránili a pokoušeli se je uklidnit. Většina po velitelově zvolání vzdala snahu udržet situaci pod kontrolou a zaměřili pozornost jinam. Jen jeden elf se otočil tak nešťastně, že equu využil příležitosti, hrudí strčil svého bývalého jezdce mezi otroky a skočil rovnou na něj.
Pyrus se rozjel ke kameni za kterým zahlédl jednoho z maskovaných. Muž vyskočil když byl od něj ani ne pár metrů a vystřelil na něj. Pyrus mečem srazil šipku stranou, natočil dlaň a zpětným sekem prosekl maskovanému hrdlo. Muž se zhroutil se smrtelným chroptěním rovnou na druhého, který namáčel šipky v jedu. Miska se mu převrhla na ruku a když s ní s bolestným zařváním trhl zpět, Pyrus mu ji uťal. Bez zastavení pokračoval v útoku a čistým sekem jej rozpáral od ramene k protější kyčli.
Vzadu na krku se mu náhle zježili chloupky. Narovnal se ve chvíli, kdy další černá šipka proletěla místem, kde měl ještě před okamžikem hlavu a nekrytý zátylek. Se vzteklým zařváním otočil equa a pobídl ho k dalšímu kameni. Tam se krčili muži hned tři a zatímco se dva sápali pro vlastní zbraně, proklál Pyrus střelci hruď. Jeho krev pokropila muže za ním, zatímco ten jen otevřel ústa v němém údivu a zemřel. Pyrus skopl tělo z meče, využil jeho pádu a částečně za ním skryt vrazil dalšímu meč zespoda pod bradu, až vyšel jílec jeho lebkou ven. Poslední maskovaný stačil vytáhnout vlastní zbraň, obyčejný ale účinný jednoruční meč a zaútočil na elfa klamným výpadem na hlavu. Pyrus se uhnul, ale muži se podařilo jej seknout těsně pod kolenem. K elfově štěstí byl výpad veden až moc rozmáchle, takže mu muž jen škrábl lehké brnění. Kdyby se trefil o pouhý centimetr výše, mohl mu přetnout kolenní šlachu. Bohužel pro něj mu právě ten centimetr chyběl, takže mu Pyrus s lehkým úšklebkem sťal hlavu, než muž stačil znovu získat rovnováhu.



[1] Zvíře podobné koni, má mnohem větší výdrž a sílu a hlavně, narozdíl od koní, masožravé choutky ;)
[2]
Domovské město Pyruse a jeho mužů, jedno z těch větších
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Siwa Siwa | Web | 20. listopadu 2010 v 23:26 | Reagovat

No konečně. Už jsem si myslela, že se na pokračování vykašleš. Krev mi nevadí a jsem strašně zvědavá, kdo je ta holka. Jak dlouho nás budeš ještě napínat? Nevydržím to! :-D Těším se na další díly.

2 Amia Amia | 21. listopadu 2010 v 0:42 | Reagovat

V další části dostane víc prostoru a pak se uvidí  ;)
Jsem moc ráda že se to líbí aspoň někomu :D

3 Siwa Siwa | Web | 21. listopadu 2010 v 13:38 | Reagovat

Neboj, nejsem jediná, kdo netrpělivě čeká na pokračování.

4 Amia Amia | 21. listopadu 2010 v 15:17 | Reagovat

Tak je to správně  ;D

5 Rabe Rabe | Web | 22. listopadu 2010 v 13:44 | Reagovat

ta holka je opravdu záhadná, taky jsem zvědavá kdo to je a doufám že pokračování bude brzy :)

6 Rabe Rabe | Web | 22. listopadu 2010 v 13:45 | Reagovat

středočeský kraj tak pozor na silnici :)

7 Elenya Elenya | 22. listopadu 2010 v 15:23 | Reagovat

No konečně:D tak jsem se dočkala, u téhle povídky už jsem pomalu zapomněla, co se dělo v předešlých dílech, ale další díl mi to zase osvěžil ,-) moc se ti povedl

8 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 28. prosince 2010 v 10:07 | Reagovat

opravdu mam pocit že se ti tahle kapitolka povedla :-) těším se na další díl ale to až jindy (sakra je to vážně dobrý ;) )

9 agrenej agrenej | E-mail | Web | 7. srpna 2012 v 19:28 | Reagovat

Tolik krve za tři díly proteklo. :-) Pyrusova cesta je opravdu rudá. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama