Temní elfové (5. část)

14. ledna 2011 v 1:12 | Amia |  Temní elfové

Konečně dorazili na dohled městu.
Pokroucené stromy po nepříjemně dlouhé době prořídli, až mezi jejich kmeny prosvítali obrovské černé hradby, táhnoucí se oběma směry tak daleko, že nebylo možno zahlédnout konec. Pyrus se ohlédl za sebe, ale přes mírně skloněnou hlavu zahlédl jen vlčí úsměv a obrysy nosu přes uvolněné přední vlasy. Jela mezi dvěma zbývajícími strážci, kteří se po celou cestu nepřestali tvářit poněkud nervózně, ale teď alespoň, k jejich cti jak Pyrus v duchu nevrle uznal, se narovnali a ten těkavý pohled z jejich tváří zmizel. Stejně vlastně nechápal, proč ji sebou bere. Jediného otroka by sotva prodal a navíc, přivézt jen jednoho by byla mnohem větší potupa než když se vrátí s prázdnou. Odmítal si připustit, že mu vlastně nedala jinou možnost.



Jakmile se barbar zhroutil k zemi a ona pronesla větu v druhir, přihnal se Zohir s Ioterem a ještě jedním vinciorem, poměrně mladým Xathirdem. Právě včas aby ji zaslechli.
Všichni čtyři zůstali stát jako solné sloupy, ovšem dívka se jen usmála, táhlým pomalým pohybem, jako když muž zkoumá tělo milenky, zasunula meč do pochvy u pasu a obrátila se ven z lesa, ke konci zástupu. Muži byli stále příliš zaraženi než aby ji zadrželi, takže dívka kolem nich prostě jen prošla a zamířila k bývalému konci zástupu.
První se vzpamatoval Pyrus: ,,Iotere. Neříkej mi, že to co se jí houpá u pasu, je ten druhý meč?" Poslední slova už téměř zasyčel. ,,Víš, ten co máš mít ty v sedlové brašně?!"
Vincior na to neřekl ani slovo, jen se rychlým krokem vydal za ní, ke svému equu a sedlovým brašnám. Pyrus s druhými dvěma ho následoval, ale než Ioter jen popadl uzdu svého oře, zůstali znovu stát.
Dívka se totiž bez okolků vydala k dvěma strážcům a třem vinciorům, snažícím se zadržet vzpínajícího se equa a zároveň se vyhnout jeho kopytům a zubům. Ze zadní nohy mu trčeli tři černé šipky, jedna už jen tak tak. Čtvrtý vincior právě natahoval kuši aby zdivočelé zvíře zastřelil než stačí napáchat škody jako ostatní, ale dívka se prosmýkla mezi kopajícíma nohama, vytrhla všechny šipky a zahodila je daleko do příkopu u cesty. Stále ještě v pohybu, nebo tak to alespoň mužům připadalo, se přitočila k equově hlavě, vytrhla otěže strážcům z rukou a stáhla zvířeti hlavu k sobě, takže se muselo postavit na všechny čtyři. Vytáhla se na špičky a začala mu něco šeptat. Equu ještě dvakrát vyhodil zadními kopyty, než zastříhal ušima a uklidnil se. Dívka mu dál něco šeptala a zvíře vypadalo, že ji pozorně poslouchá.
Nakonec se usmála, přehodila equu uzdu přes krk a vyšvihla se mu na hřbet. Okolostojící muži čekali, že ji okamžitě zase shodí, protože jakmile jednoho z nich někdo zkrotil, equu nadále odmítal nést kohokoli jiného. Vincior s kuší okamžitě znovu zamířil než zvíře zdivočí, ale to si jen překročilo a zůstalo naprosto v klidu stát, zatímco dívka si upravovala třmeny. Vinciorové, zbylí dva strážci i Pyrus na ni zůstali němě zírat.
,,Tak co je?" ozvala se najednou znova, dokonalá druhir splývajíc ze rtů jako kdyby nikdy v životě nemluvila jinak ,,Budete tam stát a zírat nebo se zas vydáme na cestu?"
Muži se dali okamžitě do práce, kromě Pyruse, Zohira a Iotera, který dál zíral na meč u jejího pasu. Na Pyrusův bezeslovný pokyn se vydal ke svým sedlovým brašnám aby se konečně přesvědčil, že je to skutečně ten stejný meč.
,,Co si sakra myslíš, že děláš?!" vypravil ze sebe Pyrus první věc, která ho napadla.
,,Beru si equa" odpověděla bezelstně jako dítě, kterého jste se zeptali proč je v kuchyni takový binec. ,,Vzhledem k tomu, že jeho majitel leží támhle v krvi," ukázala bradou na hroudu krve, masa a zbytků brnění ležící na zemi kus od otroků ,,už ho nebude potřebovat. A protože z otroků jsem zbyla jediná, bude mnohem rychlejší mě dopravit na Trh masa když budu sedět na zvířeti a nepotáhnete mě pěšky, ne?" Poslední větu vyslovila se skrytým výsměchem, jako kdyby přesně věděla, že hrdost elfovi nedovolí se přihnat na trh s jediným otrokem k prodeji a natolik Pyruse zaměstnal, že si ani nevšiml, jak místo označila.
Trh masa. Největší prodejní místo s otroky v Atře Robur, kam každoročně přivádí své zboží všichni mladí bojovníci ze svých Cest masa. Ale ačkoliv název nájezdů byl všeobecně znám i v lidských městech, kde se lidé děsili už jen při jeho vyslovení, další osudy těch, které temní elfové pochytali, nikdo neznal. Natož názvy míst, kam je odvezli. Pyruse ale příliš rozzuřil výsměch skrytý v dívčině hlase než aby si toho všiml.
Právě se nadechoval k rozkazu ji stáhnout z equa a zabít, zmrzačit, znásilnit prostě cokoliv,když se prudce nadechla jako kdyby si na něco vzpomněla.
,, A no jo, vlastně."
Nacvičeným pohybem rozepnula přezku, stáhla si opasek s připevněnou pochvou s mečem a hodila jej naprosto vykolejenému Ioterovi, který se právě vracel.
,,Tady vám vracím ke hlídání meč, půjčila jsem si ho při tom, hm, boji. Díky, hodil se." Pohodila hlavou směrem ke krvavé mase a blýskla úsměvem na trojici elfů,
jako kdyby se bavili o počasí a ona jim právě vrátila konev na zalévání květin. V tu chvíli k Pyrusovi doběhl Xathird a oznámil mu, že jsou hotovi. Temný elf jen přikývl, rozkázal nasednout na equy a poslal zbylé dva strážce hlídat děvče, každý z jedné strany. A tak se zbytek Pyrusovy výpravy vydal znovu na cestu k domovu, s jediným vozem s hmotnou kořistí a podivnou dívkou uprostřed zástupu.

Dojeli na dostřel šípů a Pyrus rozkázal zastavit.
,,Co chcete?" doneslo se k nim slabě z hradeb.
,,Jsem Pyrus, syn drachaua[1] Uriana" zařval Pyrus v odpověď. Chvíli se odmlčel a střelil pohledem za sebe ,,Vracím se z výpravy."
Od hradeb bylo chvíli ticho, než se až k nim doneslo skřípání a hlavní brána se začala otevírat. Pyrus pokynul mužům za sebou a mírným klusem zamířil k bráně, vstříc městu a otázkám ohledně výsledku své Cesty masa.





[1] Tak jo, přestávám cokoli předstírat. Aneb, krutě a s kamennou tváří opisuju příběh Maluse Temné čepele z edice Warhammer. Pamatujete, jak jsem na začátku psala, že se hodlám vyřádit? Tak řádím a je mi všechno jedno. Muhehe
;D

Drachau znamená ,,Ruka noci" a tento titul nese šest vládců velkých druchijských (temno-elfských) měst, jak určil černokněžný král. A tohle je mé sedmé město a sedmý vládce ;)

Změnila jsem zvířátka a pár názvů. Jak už jsem říkala, užívám si, takže příběh prostě sprostě téměř opisuju a odklánět se budu jen možná a hlavně, postupně a v budoucnu.
A to, že hlavní hrdina Malus je v latině Jabloň a já mám Hrušeň, je jen ooobrovská shoda náhod ;D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rabe Rabe | Web | 14. ledna 2011 v 16:45 | Reagovat

ale je to skvělé, jen pořád netuším kdo je ta tajemná dívka, která je tajemnější čím dál víc :)

2 Elenya Elenya | 14. ledna 2011 v 16:47 | Reagovat

I tak musím pochválit toto dílo ,-) je moc vydařené, krásně se to čte:)

3 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 15. ledna 2011 v 13:09 | Reagovat

hele ja nevím odkud to "opisujes" (žadam vysvetlení)  ale je to dobrý, vazne

4 Amia Amia | 15. ledna 2011 v 17:41 | Reagovat

Edice Warhammer, knihy o Malusovi Temné čepeli, autoři Dan Abnett § Mike Lee
:)

Ty knihy jsem si zamilovala a jak už to tak u mě bývá (asi čtenářská deformace ;) ), v hlavě se mi začala tvořit další postava. Je to taková moje soukromá hra, vždy když čtu knihu kde nějakou tu postavu navíc mám, vždy jedná jinak atp.
A tahle mě bavila vážně hodně, tak jsem si jednou řekla, že sakra fanfictionů jsou kvanta, prodávat to nehodlám, blog je tu na jednu stranu přímo od toho... trochu tu myšlenku rozvedu  :)
Třeba v tom městě se zdržím o moc déle než v originále, to je jedna z mých oblíbených částí, muha  ;D

A ,,opisovaná" je jediná. Prostě mé soukromé řádiliště  ;)

5 Christine Christine | Web | 16. ledna 2011 v 19:03 | Reagovat

Doufám, že až budu mít chvilku času, tak se pustím do čtení X)

6 Bessi♦ Bessi♦ | Web | 16. ledna 2011 v 19:27 | Reagovat

Jj jsou s dodatkem Po setmění :)

7 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 17. ledna 2011 v 13:28 | Reagovat

[4]: aha :-) takhle no fantazii se meze nekladou tak sem s pokracováním

8 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | E-mail | Web | 18. ledna 2011 v 10:59 | Reagovat

Až budu mít po zkouškách, radostně zaběhnu na tento blog, abych si ho pořádně pročetla:)Časová tíseň (zítra mám zkoušku z č. literatury!) mi ale dovoluje pouze odpovědět na tvůj komentář u mého článku: Čeština měla skutečně malou slovní zásobu, tedy  hlavně v oblasti náboženské a vědecké, proto při psaní jedné obrany zjistili, že na takto odbornou práci nemá čeština slova, proto je vymysleli, částečně převzali a obrany nakonec v češtině napsali:) A ten slovník- trvalo mu to dlouho, takže mohl zachytit i nová slova, vždyť on sám mluvil zpočátku jen německy :) Wikičlánek by opravdu potřeboval "upgrade" čili vylepšení:) /a pak že to nejde:-)))

9 Amia Amia | 18. ledna 2011 v 11:37 | Reagovat

A no jo, to je fakt. Na vědu a jiné odborné jsem úplně zapomněla, díky  :)
Hodně štěstí při zkouškách a až je úspěšně uděláš, pustíme se do wikipedie ;D

10 Soifong Soifong | Web | 18. ledna 2011 v 22:52 | Reagovat

Děkuji za tvůj komentář na můj nový článek o sršních... :-)
Jinak sršně budu lovit tisíce let (tak dlouho, jak dlouho budu žít)... xD
Jinak moc děkuji za komentář na mém blogu. Rozhodně ho nesmažu, komentáře jsou pro mně nesmírně cenné... Budu se moc těšit na další komentáře ;-)...

11 agrenej agrenej | E-mail | Web | 7. srpna 2012 v 19:48 | Reagovat

Warhammer není má parketa, tudíž si to užívám. :-D Ale je fakt, že být já na Pyrusově místě, tak je ta dívka už dávno mrtvá. :-D :-D

12 Amia Amia | 20. srpna 2012 v 15:05 | Reagovat

[11]:  On už ji zabít přece párkrát zkusil, jen do toho vždycky něco vlezlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama