Jednou k večeru

17. července 2011 v 15:49 | Amia |  Krátké
Malý hřbitov v odlehlé vesničce byl jen pro místní obyvatele. Bylo tam všehovšudy tak padesát hrobů a skoro každý měl někoho, kdo se o něj staral.
Třeba hned u vrátek, u jediné vybetonované cesty, byl hrob z šedého kamene. ,Zde odpočívá Jakub Forman', na něm je obyčejná hřbitovní svíčka a u pomníku květiny.
Nebo dále, teď už u uzoučké vyšlapané cestičky leží o něco větší hrob, také z šedivého kamene, ale na pomníku má navíc černou mramorovou desku a na ní zlatými písmeny pouze ,Rodina Faustova 1969 - 1987'. Také květiny a tentokrát svíčky tři.
Jen jeden hrob je jiný. Bezejmenný. Je úplně v rohu, dlouhý nanejvýš metr a zarostlý. Ne přímo on, jen jeho okolí,v němž se skoro ztrácí.

Všichni místní už na něj málem zapomněli. Málem, protože když vyšel jednou starý Milan Harves položit květiny na hrob své ženy, všiml si malých dětských stop v trávě, které vedly zrovna k hrobu beze jména. Když šel blíž, viděl, že v jeho nohách je tráva uválená, jako kdyby tam někdo seděl a hrob sám byl vyčištěn od bláta a prachu, který se na něm za ta léta usadil. Najednou se prudce otočil.
,,Hledáte něco?" zeptala se asi patnáctiletá tmavovlasá dívka v obyčejných bílých šatech dlouhých až na zem, místy roztrhaných. Milanovi něco připomínaly, určitě byly určené pro nějakou příležitost, ale jakou?
Ostatně, vypadala celá tak nějak divně. Černé vlasy rámovaly podivně bledý obličej, šaty svou bělostí konkurovaly pokožce. Vlastně až na nohy, ty měla bosé a jakoby nafialovělé.
Usmívala se sice, ale tak nějak smutně.
,,Ne, nehledám," podařilo se staříkovi ze sebe vymáčknout.
Opatrně se kolem děvčete protáhl a zamířil co nejrychleji k bránce a ven ze hřbitova. Celou tu dobu cítil v zádech dívčiny oči a přestože byl teplý letní večer, mrazilo ho.
Teprve na půl cesty k domovu si uvědomil, co to měla na sobě. Rubáš…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terezie Terezie | Web | 17. července 2011 v 15:52 | Reagovat

hodně zajímavé

2 fashion-obsessed fashion-obsessed | Web | 17. července 2011 v 15:55 | Reagovat

je to dobré :) to píšeš sama? ja by som nevedela nič také napísať

3 Teen Teen | Web | 17. července 2011 v 17:16 | Reagovat

Je to moc hezky napsané.

4 Amia Amia | 17. července 2011 v 17:40 | Reagovat

Děkuju
Staré, ale proč ne, že. A jj, píšu to sama  :)

5 Rabe Rabe | Web | 17. července 2011 v 22:36 | Reagovat

to je úžasné, hlavně konec mělo to kouzelný nádech :D

6 Kyle Kyle | Web | 18. července 2011 v 8:21 | Reagovat

Celá tato povídka měla zvláštní atmosféru, kterou krásně umocnil ten závěr! Velmi povedené :)

7 Lily Addams Lily Addams | Web | 18. července 2011 v 11:06 | Reagovat

Tohle se mi líbilo :-)

8 Lily Addams Lily Addams | Web | 19. července 2011 v 19:51 | Reagovat

Ty jsi nevěděla jak vypadám? Na blogu mám dost svých fotek (http://psycholily.blog.cz/rubrika/moje-fotky)
Psát na zeď hm, zajímavé. Jak se tam dívám kolem...černé písmo by se na modré zdi vyjímalo :-D

9 Amia Amia | 19. července 2011 v 21:04 | Reagovat

Áhá  :D No nevěděla

Zkus to ;)

10 agrenej agrenej | E-mail | Web | 22. července 2011 v 0:23 | Reagovat

Málem mi naskočila i husí kůže. :-) Je to pěkné. :-)

11 Arnotech Arnotech | E-mail | Web | 19. prosince 2011 v 14:23 | Reagovat

Pravdu máš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama