Únor 2012

Zákon

26. února 2012 v 1:48 | Amia |  Krátké

První nástin si napsala už v jedenácti letech, tehdy ještě perem, na papír. Byla v poslední třídě vůbec, která se dosud učila psát rukou - děti o rok mladší než ona už psali jen na klávesnici do elektronických tabulek. Připadala si výlučná, jedinečná. Byl to příjemný pocit.
V dalších letech dál v tichosti dopisovala, přepisovala, škrtala a přidávala, přehazovala papíry, měnila slova, doplňovala věty, opravovala gramatické chyby. Ke konci už téměř nemohla sehnat papír a nové tuhy do propisek; poslední pero jí přestalo psát sto stránek před koncem a už prostě nesehnala náplň. Ta, ani samotná pera, se už prostě nevyráběla.
Pouhých dvacet stránek před koncem ukrývala papíry s rukopisem v otcově sejfu. Ani ne tak proto, aby jí ho nikdo nevzal - přes takové množství škrtanců by její už tak ne moc čitelné písmo nikdo asi nerozluštil, jako spíš proto, že psaní rukou na papír bylo stále podezřelejší a čím dál přísněji kontrolováno.

Rudé nebe

9. února 2012 v 3:11 | Amia |  Krátké
Ležela v trávě a pozorovala rudé nebe. Stébla se vlnila v horkém vzduchu, sem a tam, tam a zpátky, pohladila po rukách, švihla přes tvář, zaclonila výhled. Rudé nebe nad hlavou tak bylo chvílemi spíš zelené, aby se vzápětí stalo znovu rudým.