Temní elfové (9. část)

29. března 2012 v 16:07 | Amia |  Temní elfové
Safra, půl roku! Smutný důkaz, že prostě nemám čas ani na hraní. Ale budu se snažit se k tomu dostat dřív, opravdu slibuju. Hlavně proto, že tahle kapitola je asi moje nejslabší, takže si budu chtít napravit reputaci. ;-)
Ale alespoň je dlouhá

Vysoko nad Atrou Robur kroužilo několik supů a čekalo, kdy se konečně dostanou k hostině. Dnes drowí jatka trvala nějak dlouho. Jeden ze supů vzteky zakřičel, jeho hlas se ale ztratil v jedovatých mracích, věčně se válejících nad městem, dlouho předtím než dorazil k zemi.
Hluboko pod nimi, v aréně plné pachu smrti, ukázala záhadná dívka prázdné dlaně ve výsměšném povzbuzujícím gestu. Rytíři zařvali vzteky. Pyrus se zachmuřil ještě víc. A hon začal.


Jako kdyby se domluvili, zbývajících sedm vojáků se rozmístilo po aréně tak, aby dívku obklíčili. Ta neudělala nic pro to, aby z kruhu klusajících equů unikla, většina se tedy ušklíbala s vědomím, že tohle brzo skončí. Jezdci pozvedli své zbraně, impozantní směsku kterou ovládali s vražednou přesností a první z nich vyrazil do útoku. Děvče stejně jako předtím uhnula na poslední chvíli, s tím už ale vojáci počítali, protože přesně na místo kam uhnula už směřovala zbraň jiného jezdce, který vyrazil hned po tom prvním. Ale místo toho, aby zbraň dívka probodla, protnula jen prázdný vzduch.
Černovláska prostě jen vrhla šipku přímo pod equuovo břicho a kotrmelcem se zase postavila na nohy. Jezdce, u kterého se ocitla, překvapení zpomalilo natolik, že než mohl zbraň sklonit v ráně, byl už moc daleko. Druhý byl připravenější, nastavil halapartnu jako kopí a měl v úmyslu ji nabrat. Dívka se ale stejným až nepřirozeně rychlým pohybem sklonila, nechala projet ostří nad svou hlavou a jakmile se nad ní objevila násada, prudce se narovnala s rukama vzhůru. Byť měl ji jezdec ošetřenou kouzly proti nejrůznějšímu zničení, na dívčin úmysl to nemělo vliv. Vlastně mu to bylo spíš ke škodě. Dlaněmi spojenými do misky zachytila násadu a jak se zvedla, vyhodila jezdce z rovnováhy.

,,Alespoň víme, proč je používají jen pěšáci," poznamenal Pyrus, když bodec jezdcovi halapartny prokmitl vzduchem a zatímco equu pokračoval v cestě, jezdec skončil na zemi. Další v řadě málem uspěl, děvče ještě uhýbalo před padajícím jezdcem, když na ni další zaútočil klasickým mečem. Do vzduchu vylétl pramen vlasů a všichni měli na okamžik dojem, že byla zasažena do čela. Dívka ale jen dopadla na všechny čtyři, aby se vzápětí odrazila a vrhla se k hromadě drowů, kteří útočili jako první. Mečíř okamžitě pokračoval v útoku, ale místo zamýšlené oběti už trefil jen omráčeného elfa z hromady a definitivně tak ukončil jeho život.
V tu chvíli se obklíčení rozpadlo. Zbývající vojáci se vzteklým zařváním vyrazili do útoku každý sám za sebe a veškeré dění se ztratilo v jednom velkém chumlu.

,,To snad není pravda," zavrčela temně Glissa a dokonce se naklonila trochu blíž. ,,Co si s ní udělal?!" obrátila se vzápětí na svého nejmladšího bratra.
,,Já?" zeptal se s hraným uražením Pyrus. ,,Prostě jsem ji sebral na výpravě jako každého jiného člověka."
Glissa ho ještě chvíli pozorovala, ale protože ten jí oplácel pohled bez jakékoliv vyhýbavosti, rozzuřeně se znovu obrátila do arény.

Písek zbarvený krví byl stále posetý těly, problém byl, že tentokrát to byla těla drowů a ne postradatelných otroků. Ne že by se vojáci nedali nahradit, ale byla to zbytečná ztráta vycvičených mužů, kteří mohli umřít mnohem užitečnější smrtí.
Na levé straně se právě černovláska, stále neozbrojená, obrátila proti jednomu z modrých vojáků. Až v ten moment se zdálo, že si ho všimla, vztekle tedy zařval a postavil se ve třmenech, naznačuje přitom, že hodlá vrhnout kopí. Dívka se skutečně vrhla do strany dál od stěny arény, temný elf s tím ale počítal a strhl equa směrem k ní, zapřel kopí a chtěl na ni najet. Dívka ale zařvala nazpět, ukročila ještě o jeden krok a když kolem ní equu v trysku proletěl, ona se rozeběhla zpět ke středu arény.
,,Už tě mám dost!" zařval z téměř opačné strany další voják, seskočil z equa a se zbraní létající v impozantní ukázce umu kolem něj, se vydal přímo za ní. Dva další elfové se k němu přidali a jen poslední, ten s kopím, zůstal v sedle.

,,A je to," povzdechl si znovu Pyrus a dolil si víno.
Děvče se divoce rozhlédlo kolem sebe, žádná z mrtvol ale neměla nic, co by se dalo použít jako zbraň. Buď byli úplně neozbrojení, nebo kolem nich ležely roztříštěné kousky něčeho, co se zbrani už vůbec nepodobalo.
Glissa se spokojeně zašklebila, protože děvče strachem znehybnělo a jen pozorovalo, jak se k ní blíží smrt. To si alespoň myslela, stejně jako drowové v aréně, jak se ukázalo.

Jen co se totiž k děvčeti přiblížil první z nich a zaútočil, černovláska se před ranou sklonila, uhnula do strany, znovu sklonila, narovnala a div ne s povzdechem útočníka nakopla mezi nohy. Ten se jí svalil k nohám, ještě než se tak ale stalo, děvče jen natáhlo ruku a sebralo mu zbraň, středně těžkou válečnou sekyru.
Druzí dva se na ni vrhli vzápětí a Pyrus měl znovu příležitost vidět, co dívka dokáže. Stejně jako meče roztočila sekyru ve smrtícím tanci, jen na místě a o něco těžkopádněji. Na nebezpečnosti jí to ale neubralo, o čemž svědčil fakt, že jen o chvíli později se jí u nohou válely další dvě mrtvoly. Nakopnutému jen uštědřila ještě jednu ránu do hlavy a v aréně už tak zbýval jen jeden jediný voják.

Ten už útočil, equu stejně zuřivý jako jeho pán se na ni tryskem řítil s hlavou skloněnou jako býk. Drow na jeho hřbetu vytrhl z pouzdra na noze vrhací dýku a hodil ji po ní. Dívka uhnula, to už ale u ní byl, kopí zapřené o rameno a mířící jí na hrudník. Černovláska se ale nějak přemístila jen o centimetr nebo dva do strany a se sekyrou na hrudníku záměrně spadla přímo na kopí. To se pod její vahou sklonilo k zemi, zabodlo do písku a než si to drow stačil uvědomit, letěl vzduchem. Vzápětí vyskočil na nohy zuřivý na nejvyšší míru a obrátil se k dívce. Do hrudníku se mu v ten samý moment ale zabodla jeho vlastní vrhací dýka. Sklonil pohled k ní a rozšiřující se krvavé skvrně na svém hrudníku a poak jej opět zvedl k lidské holce, jejíž zabití měla být snadná práce. S posměšným odfrknutím se zhroutil k zemi.

Jmenovaná svěsila ruku kterou právě před chvíli vrhla dýku a sekyru nechala z druhé bez zájmu spadnout do písku. Obrátila se ke Glisse, stejným gestem jako na začátku opět zvedla prázdné ruce a s posměšným úšklebkem se jí zadívala přímo do očí.
,,Já ti říkal, že tě to bude stát ty vojáky," prohlásil Pyrus.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rabe Rabe | Web | 4. dubna 2012 v 18:13 | Reagovat

teda mě to stále nepřestává překvapovat, ta holka je skvělá, doufám že brzy bude další příběh :D

2 Amia Amia | Web | 4. dubna 2012 v 21:05 | Reagovat

[1]: Pokusím se, opravdu ano :D

3 Elenya Elenya | Web | 5. dubna 2012 v 12:38 | Reagovat

Sice po dlouhé době, ale rozhodně se vyplatilo na to čekat. Ty stále dokážeš překvapit něčím novým. Těším se na další díl, snad bude co nejdříve :))

4 Rabe Rabe | Web | 19. dubna 2012 v 16:28 | Reagovat

já ty básně vždycky napíšu ve správném období jen na blog se dostanou až se zpožděním :D

5 agrenej agrenej | E-mail | Web | 7. srpna 2012 v 20:21 | Reagovat

Glissa musí zuřit. :-D

6 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 23. srpna 2012 v 22:11 | Reagovat

I když po půl roce, člověk si pořád pamatuje. :)
Trochu mi to připomnělo jednu pasáž v Sapkowského Sáze o Zaklínači (na konkrétní knihu už si nevzpomenu), kdy je v aréně Crir jakožto Falka.

7 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | E-mail | Web | 24. října 2012 v 12:00 | Reagovat

Dobrý boj. Trochu jsem se ztrácel (někdy příliš detailní popis boje odvádí pozornost, ale sám to dělám... je to prostě takový autorský nešvar který chápu)  ale to jednou vyšperkuješ. Ta dívka je stejně tajemná jako nebezpečná. Tvůj příběh začíná mít grády a to nejen proto, že černovlásky můžu ;-) Zítra mrknu na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama