Láska je mýtus

23. srpna 2012 v 1:37 | Amia |  Myslím, tedy jsem

Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Kapka lásky je víc než oceán rozumu.

Lépe být smutný s láskou, než veselý bez ní

Co vlastně znamená láska? Příběhy tvrdí, že motýlci v břiše, posedlost a uděláte pro něj cokoliv. Jenže tu velkou a jedinou nikdo neprožívá, nebo snad ano? Alespoň ne tak často.

Už mě vážně, ale vážně se...štve to věčné ,,láska všechno zachrání". Nejmocnější síla na světě je láska, největší sílu má polibek a kdo miluje, ten je nejsilnější. Jako kdyby to, že je jeden zamilovaný, jej stavělo na nějakou vyšší pozici ve společenském žebříčku. Jako kdyby jen to, že je člověk schopen milovat, jen povyšovalo nad zvířata a rostliny.

A kdo říká, že je opravdu ,,schopen milovat"? Co je to milovat? Nic. Protože láska je mýtus.



Láska je o vzhledu druhé osoby, o tu jde prvně a především. Že láska je o vnitřní kráse, že je nesobecká a spravedlivá, říkají jiní. Každý má někde ve světě svoji druhou půlku, stačí jen hledat, říkají také.
A tak hledám, najdu kluka, co se mi líbí fyzicky a pak se s ním setkávám a zkouším, jestli mi sedne i povahou. I kdyby ale nesedl, nevadí, můžeme trapné či znuděné ticho vyplnit líbáním a postupem věku i dalšími a dalšími fyzickými hrátkami a až jednoho znudí technika, vzhled či cokoliv druhého, tak se rozejdem a jdem hledat dál.
Láska JE o fyzickém vzhledu.

Přátelství vydrží déle, protože stojí na pevnějších základech. Tam hledáte povahu a stejné zájmy, v lásce tohle hledáte až po začátku vztahu.

Láska je taky obchod. On jí zaplatí oběd a pití, dá jí své propečené hranolky či cokoliv co má na svém jídle nejradši, půjde s ní na romantický slaďák do kina a ona mu na oplátku dá, kdykoli on chce. Oba mají něco, co chce ten druhý, a tak smlouvají, zkouší a směňují. Láska je obchodem, výměnným obchodem dneška.

Jak bych v minulosti žít nechtěla, asi to vážně měli nakonec dříve lepší. Pokud se jim podařilo a mohli odhlédnout od majetku a obchodních vztahů (protože o tom sňatky mezi vyššími vrstvami byly) a hledali sympatie, ne lásku, jejich vztah měl skutečně šanci být a zůstat šťastný.

Láska je, nebo se stává předmětem zbožštění.
,,Bez lásky je váš život strašlivě prázdný", slýchávám často. ,,Je lepší lásku ztratit než ji nikdy neprožít", to ještě více.
Stejně jako by řekl každý křesťan a žid, ,,bez boha je váš život o ničem, prázdný, nudný a temný, pojď se mnou, Ježíš tě miluje a ukáže ti světlo"
Já se bez toho dosud dost dobře obešla, bez obého. Bez chození do kostela, odevzdávání povinných dobrovolných příspěvků, desátek, modliteb, odříkání, případně vzdání se celého života, jako to dělají jeptišky a mniši.
Že žít jen pro pohodlí druhé osoby (sloužíme svému manželu/ ženě) je nezdravé. Jakmile tak ale činí člověk jež tvrdí, že miluje, nebo nevěsta Ježíšova či celibátu zaslíbený kněz, je to krásné. Sebeobětování hodné obdivu a následování.

Kdo neprožil, nepochopí, kdo prožil, vysvětlovat nemusíte kdo ne, tomu to nevysvětlíte? Vždyť je to stejný argument jako u boha! Musíte v něj prostě věřit. Proč ale můžu být oproštěna od nutnosti věřit v boha, jenže lásku musím hledat dál?
Láska je dnešní podoba víry v boha. Je nemyslitelné ji zpochybňovat.



Považuji se za introverta. Přesně za to, co je často (poslední dobou jsem to viděla snad v každém hollywoodském filmu, co jsem si pustila. Zřejmě jsem měla špatnou ruku) považováno za důvod, proč ony lidi litovat. Tak špatně se seznamují, chudinky.
Ale introverti nezůstávají sami, protože se neumějí (nebo stydí nebo cokoli) seznamovat. Jsou sami, protože jim to vyhovuje.

To, že nechci nebo nemám něco, co je obecně bráno jako zdroj štěstí, automaticky neznamená, že můj život je nějak horší.

Nejspíš si prostě budu muset najít sympaťáka, se kterým se čas od času sejdem čistě kvůli sexu. V posteli potom pokecáme o počasí či nejnovějším filmu a pak se zase rozejdem, brodit se životem za vidinou pravé a nefalšované lásky.
Nebo si prostě přečtu Romea a Julii, aby mě to přešlo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chloë Noir Chloë Noir | Web | 23. srpna 2012 v 2:12 | Reagovat

Zvláštne, som zamilovaná, hoci som lásku nikdy nevyhľadávala a vlastne ani nechcela. Dala som sa dokopy so svojím najlepším priateľom a o vzhľade to (z mojej strany teda určite) nie je. Samozrejme, je celkom fešák (ako skonštatovala aj moja mama :D) ale mňa skutočne viac zaujíma povaha než ten výzor. A hoci som zamilovaná, netvrdím, že je láska všetko, že je to najväčšie šťastie ani tak podobne. Som tiež introvert, samotár a vždy som bola. Som síce rada, ak som s ním, no som stále rovnako rada aj keď som sama a môžem si robiť čo chcem. Užívam si spoločné chvíľky, no nenechávam sa príliš pripútať, stále ostávam relatívne nezávislá. Ešte k tomu aj asexuál a to činí ten vzťah takmer výhradne romantickým. Ťažko však povedať, ako dlho to takto vydrží, pretože som realista a tuším, že jednej strane bude ublížené, ak sa rozhodne obetovať a prispôsobiť sa tej druhej. Ale, načo hľadieť do budúcnosti, keď je to teraz tak ideálne? :D
Môj názor na lásku? Stále trvám na tom, že od nej nezávisí všetko a že by som sa bez nej obišla, ale svojho priateľa predsa ľúbim a som s ním rada. Je po 22rokoch jediný, komu sa podarilo nejaké takéto city vôbec vzbudiť a doteraz mi rozhodne nič nechýbalo :D

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 9:47 | Reagovat

Láska, magie, Bůh. Můžeš jejich existenci zavrhnout, ale nikdy nepřineseš dostatečný důkaz o tom, že neexistují. Lidé pomalu přestávají věřit v Boha, magii nahradili vědou, není se čemu divit, že se objevují názory jako ten tvůj.
Samozřejmě pokud sis ty takto definovala lásku, nemůže ti to nikdo vyčítat. Možná časem najdeš někoho, díky komu svůj názor změníš, možná najdeš tisíce důkazů, díky kterým svůj názor posílíš. To je ovšem ve hvězdách.

Já osobně vnímám lásku jako způsob sebeobětování. Štěstí mé milované je pro mě důležitější, než mé vlastní. Jsem ochotný jí věnovat svůj čas, svou energii i náruč, když potřebuje oporu. Neočekávám za to žádnou odměnu, ani nečekám, že mi díky tomu dá. Skutečným zadostiučiněním pro mě je, že se cítí lépe. To je pro mě skutečně důležité.

3 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 23. srpna 2012 v 11:14 | Reagovat

Hmm...je to zajímavě podané. A být introvert....neshledávám na tom něco špatného.

4 Rabe Rabe | Web | 24. srpna 2012 v 19:28 | Reagovat

žádná láska není, nejdřiv jde o zalíbení a pak jen o touhu

5 Elenya Elenya | Web | 25. srpna 2012 v 15:57 | Reagovat

Já jsem také introvert a jsem šťastně zamilovaná, není to o tom, čím člověk je. Každý má svůj názor, proto ti ho nikdo nemůžeme brát. Ale v jednom s tebou musím souhlasit. V dnešní době už nemá pro lidstvo láska takovou cenu, jakou mívala. Většinou jde jen o sex, peníze a fyzický vzhled. Proto jsem skoro ani nevěřila, že najdu někoho takového, komu tohle bude jedno. Téměř jsem nedoufala, ale nepřestala věřit. A vyplatilo se to. Láska mi dává sílu, když už ji nemám, nabíjí mě nadějí.

6 leaena leaena | 26. srpna 2012 v 0:10 | Reagovat

Motýlci v břiše, dělání hloupostí ... to neni láska to je zamilovanost která pomine podle někoho do pár měsíců a podle jiného do dvou let. Je to chemická reakce v mozku nic víc. Spousta lidí si myslí že je láska pouze mězi dvěma jedinci ale to není pravda. Je tolik podob lásky  - absolutně miluju bouřky, les, svobodu kterou cítím když jsem sama v lese nebo na louce. Miluju svoje dvě kočičky, Tokeho,jednu nejmenovanou osobu a hlavně ŽIVOT!!! Mám ráda spoustu dalších věcí Bratra, Sestru, přátele výchos slunce...  

Všichni někoho nebo něco milujeme. Tvoje spřízněná duše může bejt kdokoli - třeba kamarád/ka - kamarádi a kluci popřípadě holky pak mohou být jen ti hezký hoši na pobavení nebo na zamilovanost, na děti, na nějakou stabilitu v životě ... .

Láska je něco co když ztatíš tak tě to zničí nebo hodně změní. A nejhoří na ní je že poznáš až počase že někoho nebo něco opravdu miluješ. Najednou ti to dojde  - blik cvak příjem. Potom co si to uvědomím trochu vyvádím, pak se smířím a přijmu cokoliv co mohu dostat a jsem za to šťastná.

Samozřejmě že když se holka rozejde s klukem tak si myslí že je to konec světa bla bla bla a bolíto ale nezníčí jí to, za pár týdnů si najde někoho jiného a zase nanovo. To neni láska ale zamilovanost.

Zmamilovaná jsem byla několikrát ale lásku k jedné osobě jsem poznala zatím jen jednou - a jsem za to ráda, vím že ji ještě dlouho milovat budu a že možná nikdy nepřestanu nebo pčestanu já nevím co bude za 10let. Těším se na další lásku, možná jí poznám za rok možná za deset nebo dvacet let. Být vedle někoho a být šťastný jen z toho že seš a že seš s ním je nádherný pocit. Aještě lepší je když tě má taky rád.

Každý někoho nebo něco miluje, jen si spousta lidí  neuvědomují že to co mají je důležité a berou to za samozřejmost.

Koho nebo co miluješ ty?

7 leaena leaena | 26. srpna 2012 v 0:12 | Reagovat

My introverdi to máme jen trošičku težší s tou láskou

8 Elenya Elenya | Web | 26. srpna 2012 v 12:20 | Reagovat

[6]: Naprosto krásně řečeno, není co vytknout :)

9 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 1:59 | Reagovat

[1]: Jo, taky jsem vždycky říkala, že až se zamiluju, jasně že budu mluvit jinak.
Ale kašlu už na to! Láska z pohádek je mýtus a hotovo! Pokud někdy názor změním, dám vám vědět, do té doby... :D

[2]: Teď nějak vůbec netuším, jestli mi něco vyčítáš nebo ne.
A potom - já neříkám, že milenci jdou vědomě za tím, že ona si třeba nechává platit a on že za to očekává sex. Ale podvědomě to je tak prostě nastavený a taky to tak je. Peněženka vs. sex.

[3]: :)

10 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 2:00 | Reagovat

[4]: Taky možnost ;)

11 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 2:03 | Reagovat

[5]: Ohledně té první věty, nevím, jestli jsem ji správně pochopila nebo ty mě.
Já neříkám že je to o tom, kým člověk je. Měla jsem na mysli hlavně sebe - jsem introvert, považuji se za něj. Vyvracím názor (jedna nejmenovaná mi to pořád předhazuje) že právě proto nemám kluka, protože se stydím seznamovat.

Láska byla i dřív o tom samém

12 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 2:12 | Reagovat

[6]: Já mluvím jen a pouze o té romantické mezi dvěma lidmi.
Proto ten úvod o motýlcích a pohádkách.

Miluju svou kočku, maminku, léto, tanec... Tenhle článek o nich ale není, pojednává o partnerství.

Ano. Všude se píše o tom, jaký je to nejkrásnější cit. Není. Láska je ten nejzlomyslnější ze všech.

Láska a zamilovanost... Zamilovanost je, existuje, to je právě ta chemická reakce v mozku o které jsi mluvila i ty. Ale TA láska? Ta je mýtem.

Moje maminka mě miluje, je ráda jen za to že jsem a stejně je tomu i naopak.
A taky vím, že mě nikdy neopustí.

Introverti. Asi jsem tuhle část měla více rozvést.
Introverti to NEmají těžší, introverti jen nepotřebují vedle sebe neustále někoho, kdo je ujišťuje o tom, jací jsou skvělí. Introverti se nebojí samoty, protože se nebojí sami sebe. Introverti křečovitě neplní životní kolnku s nápisem ,,Moje láska" aby v očích okolí nebyli za chudinky, co si neumí najít lásku, protože nemají tu potřebu. Introverti jsou sami, protože jim to vyhovuje.

[8]:Prdlajs  ;)

13 agrenej agrenej | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 15:31 | Reagovat

[9]: Vlastně celkově tyhle debaty jsou o ničem. Vždyť všechny nehmotné věci si člověk definuje sám. :-)

14 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 16:22 | Reagovat

[13]: Jdi někam a obhaj svů názor! :D

15 agrenej agrenej | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 17:34 | Reagovat

[14]: Proč bych to dělal? :-D Můj názor je můj názor a vím, že tvůj nezměním slovy. Jestli ho něco dokáže změnit, tak jen skutečnost, že sama lásku najdeš. Pokud ji najdeš a stejně názor nezměníš, tvoje věc. :-D

16 Amia Amia | 27. srpna 2012 v 21:25 | Reagovat

[15]: Ono ale nejde o to, přesvědčit se navzájem  :P

Aneb Ha! Takže se mnou souhlasíš, ale nechceš to přiznat! Hohó, náš romantik není až tak romantický!!!
/ smajlík s ďábelským smíchem a růžky/

17 agrenej agrenej | E-mail | Web | 28. srpna 2012 v 15:13 | Reagovat

[16]: A o co teda jde, když ne o přesvědčování? Já jsem si k tomuto tématu své řekl (komentář výše), napsal jsem, jak to vidím já a co jiného bych měl dělat, když ne přesvědčovat? :-D Neustále dokola opakovat stejná slova nebudu. Nejsem křesťan. :-D

18 Amia Amia | 28. srpna 2012 v 22:15 | Reagovat

[17]: :D  Drž se toho, křesťanství je... radši nic. ;)

Nejde o to, přesvědčit se navzájem, my dva v téhle diskuzi, já a ty.

19 agrenej agrenej | E-mail | Web | 3. září 2012 v 14:19 | Reagovat

[18]: Ale jak jsem napsal výše, o čem jiném to teda je? :-D Obvykle v diskuzi jde o zveřejnění svého postoje a jeho obhájení. Není právě ono obhájení skutečnost, že se snažíme přesvědčit někoho jiného o tom, že náš argument, je správný? :-D

20 Amia Amia | 4. září 2012 v 10:32 | Reagovat

[19]: Proč se bavíme o přesvědčování a ne tématu článku?

21 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 4. září 2012 v 13:54 | Reagovat

No však se dočkáš uvidíš, pak začne kolotoč  To budeš koukat Ty introverte. ;-)

22 Amia Amia | 5. září 2012 v 11:46 | Reagovat

[21]: Dočkám čeho, až se zamiluju? Jsem na to zvědavá, ničemu se nebráním ;P

23 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | Web | 5. září 2012 v 12:00 | Reagovat

Tvuj skeptický pohled je vlastně přirozený. Je to jistá obrana proti omylu. Nevím jestli se zamiluješ v plném rozsahu toho slova "Láska", to asi málokdo. Jen si myslím, že jednou ti někdo tak "Zavoní" že najednou nebudeš vědět kudy kam. Nebudeš chápat nic a přesto všechno. Začne ti na někom záležet víc než na sobě a svém životě.  Mám dokonce pocit, že po tom i toužíš. (Nic divnýho to každej i ten introvert si lže do kapsy když tvrdí, že chce být sám) a snažíš se to zakrýt tvrdou slupkou. Možná tím i pár lidí odradíš ale je docela možný... je docela pravděpodobný, že tím i někoho přilákáš. Někoho, kdo to všechno spustí.
Já ti to každopádně přeju ;-)

24 Amia Amia | 5. září 2012 v 13:46 | Reagovat

[23]: Ha! Čekqla jsem, kdy se s jedním nebo druhým někdo ozve :D
(,,Vlastně po tom toužíš ale snažíš se namluvit okolí opak" nebo ,,Co se ti stalo že jsi taková? Opustil tě? Zradil?")

Ne. Tohle navíc ani není postoj, to je závěr dlouhodobého přemýšlení a pozorování.
Obrana proti omylu? Jako že se do někoho zamiluju a on nebude ten pravej? S tím se ale přece počítá. Jen prostě nechápu tu věčnou honbu za vidinou pravé a nefalšované lásky

25 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | E-mail | Web | 5. září 2012 v 18:52 | Reagovat

:-) Ne nemusíš chápat. Jsou věci, které nechapeme a oni přesto fungují. Pojem Láska tady prostě je a dává nebo bere (ano i Láska dokáže brát) a mi s tím nic neuděláme a už vůbec to nedokážeme vysvětlit. (zkoušeli to s výsledkem nepřesvědčivým) Byli jsou a budou tady mnohem větší lidé nežli jsme mi a Láska je ovládla, povznesla nebo naopak srazila do hlubin. Vždyť jen historie je toho plná a ta se nedá přehlédnout. Láska rozhodně není mýtus nenech se tím poplést. A až tě ta potvora navštíví tak zkus utéct, uvidíš že najednou není kam a ani kudy. Nežen se za Láskou když nechceš  ona si tě stejně najde sama :-D
Ps: To je ale silný téma k diskusi tahle láska, i mě to donutilo se zapojit a to je co říct ;-)

26 Amia Amia | 6. září 2012 v 1:21 | Reagovat

[25]: Láska jako ušlechtilý cit je mýtus. Celé město zničeno jen kvůli tomuhle?
Máš pravdu, historie je toho plná. A rozhodně to nevychází v lásky prospěch :)

27 LadyMiMi1999 LadyMiMi1999 | Web | 7. září 2012 v 18:04 | Reagovat

ahoj zapoj se do mého projektu! více info zde:http://mie-storie.blog.cz/1209/vase-nase-povidky

28 Alex Alex | Web | 21. září 2012 v 18:10 | Reagovat

Vážně zajímavé a v mnohém s tebou musím souhlasit. Je krásné jít si za láskou, ale opravdu jde o zamilovanost, přitažlivost, obdiv a další věci..ale láska, ta se jen tak nevidí.
Jak to přirovnáváš k náboženství, tak na tom něco bude. Láska je abstraktní, v podstatě modla a lidé v ni věří a celý život ji hledají, aby byli šťastní. Svět je šílený.
Nedávno jsem napsala úvahu na podobné téma, tak jestli tě to zajímá, přijď si počíst.

29 Lukáš Lukáš | E-mail | 10. března 2013 v 22:34 | Reagovat

Až do doby než jsem náhodou narazil na tuto úvahu jsem si myslel že jsem sám. A pohlížel na sebe podle zaběhlého měřítka charakterováho ideálu společnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama