Márnice

18. listopadu 2012 v 12:58 | Amia |  Krátké
Zbývá mi druhé slovo, márnice. Spojení je spojení :)



Márnice mnohorozměrností nikdy neproslula; co taky můžete chtít po domě plné mrtvol. Přesto, pro rodinu Šestákových měla své kouzlo. Byla jejich domovem.
,,Mamiii, kde mám Natálku?"

,,Lído, říkala jsem ti tisíckrát, že si máš svoje hračky hlídat!"
,Ale mami..."
,,Jdi do svého pokoje a zůstaň tam."
,,Mami..."
,,JDI!"
Alena Šestáková si povzdechla, uhladila střízlivé černé šaty a vrátila se do předsíně. Díky bohu za zvukotěsné dveře.
,,Omlouvám se, naléhavá záležitost," pousmála se na uplakanou vdovu v objetí jejího syna.
Madam jen zakvílela a dál si tiskla kapesník na oči.
,,Matka se z toho stále ještě nevzpamatovala," omlouval se její syn.
,,Ano, to dovedu pochopit," pronesla smutným hlasem paní Šestáková a podala dámě nový balíček Kleenexů.
,,Víte, otec byl zdravý jako řípa. A pak najednou..."
,,Můj Arnošteeek," zakvílela do toho madam a místo do kapesníku začala plakat do synova saka.
,,Em, dám vám chvilku,"
,,Ano, to bude milé."
Alena zacouvala zpět ke zvukotěsným dveřím vedoucím do obytné části domu a zaklapla za sebou.
,,Lído?" zavolala do schodů. ,,Liduško!"
Chvíli se nic nedělo, až se nahoře na schodech objevil Lídin starší bratr, puberťák se kterým to mávalo hůř než s námořníkem po půl roce na lodi. ,,Šla do pracovny," vypravil ze sebe skrz žvýkačku a s panenkou Natálkou v ruce. V druhé držel černou fixu a právě ubohé figurce domalovával hitlerovský knírek.
Paní Šestáková mu chtěla něco od plic říct, nakonec si ale jen znovu povzdechla a rozhodla se, že syna ztrestá později. Takže jen zamířila do ,,pracovny".
,,Lído!" ozvalo se podlouhlou pietní místností zařízené vkusným dřevěným nábytkem. ,,Víš že sem nemáš chodit! Co to... co to děláš tomu pánovi?!"
,,Ale mami, říkala jsi, že je to nebolí."
Paní Šestáková manévrem, za který by se nemusela stydět ani Xena, urychleně odtrhla dceru od nedávno zemřelého, postaršího pana Arnošta ,,zdravého jak řípa", přičemž jen tak mimochodem překonala asi deseti metrovou vzdálenost mezi vstupem a rakví. Právě včas: Liduška se stejnou fixou, kterou předtím držel v ruce i její bratr, chystala nakreslit knírek jejich nejnovějšímu klientovi.
,,Kdes to vzala?! Kdo ti dal tu fixu?!"
Ticho.
,,Lído?"
,,Na bráchově stole," pípla maličká a kopala přitom do rohu rakve.
,,Aha," povzdechla si matka a odtáhla dceru dál od mrtvého. Přede dveřmi se v tu chvíli ozval nějaký rachot; paní Šestáková nacvičeným pohybem vypakovala dceru skrytými dveřmi zpět do obývací části domu a přesně ve chvíli, kdy je zaklapla, se otevřely ty přední.
,,Myslím, že jsme připraveni," špitla madam, ztěžka se opírající o svého syna a s novým kapesníčkem u očí.
,,Prosím," pozvala je paní Šestáková jemným gestem dál a ve chvíli, kdy se dvojice nedívala, hodila fixu do vázy s květinami. Pomohla stařence se usadit, s chápavým úsměvem jí podala další balíček kapesníčků a pokývala synovi.
,,Uděláme co nejvíc, abychom vám pomohli tímto těžkým obdobím projít," pronesla paní Šestáková tiše a krátce synovi stiskla rameno.
Ten se v tu chvíli podíval na vkusně upravenou rakev se svým otcem, který vypadal jen jako by spal a konečně se také rozplakal.
V hloubi domu se rozbrečela Lída, protože jí bratr pomaloval nejoblíbenější panenku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 13:33 | Reagovat

Podařené propojení vážnosti smrti s každodenním ruchem domácnosti. :-) Povedlo se. :-)

2 Rabe Rabe | Web | 24. listopadu 2012 v 13:10 | Reagovat

trochu morbidní :D

3 Elenya Elenya | Web | 28. listopadu 2012 v 14:45 | Reagovat

Poněkud morbidní... a to se mi právě líbí!! :D

4 Berry* Lettyen's Berry* Lettyen's | Web | 29. listopadu 2012 v 21:37 | Reagovat

Přesně je to krapet morbidní, ale opravdu moc hezky psané :). Má to jistou osobitost a jak řekl agrenej podařené propojení vážnosti smrti a každodenním ruchem domácnosti. Kdybych byla učitelka a měla ti dát známku určitě by to byla čistá jednička, za to povedené zpracování a - tedy pro mne - zajímavě napnutou atmosféru. Jak jsem již řekla opravdu moc hezky psané :D

5 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 9:04 | Reagovat

Tak márnici bych doma rozhodně mít nechtěla :D Ale ta Lída byla vážně kouzelná! :)))

6 Foxie Foxie | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 20:30 | Reagovat

Morbídne, ale pobavilo. Sympatické, vážne. :) A páči sa mi ten nápad so slovom (spojením), ktorým musíš príbeh začať!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama