Sliby se maj´ plnit

30. prosince 2012 v 1:55 | Amia |  Krátké

Bylo nebylo...

Bylo těžké uvěřit takovému masakru, a to jen v prvních minutách boje. Bitevní stroje nepřátel byly něco tak neuvěřitelného, že jen to stačilo aby vojákům zatrnulo. Hlavně ale zůstali stát. A to většinu z nich stálo život.

Dobrá, jen jsem chtěla vidět jak se na to tváříte.


Ti co unikli mohli sotva mluvit o štěstí, nepřátelé je stále kosili po desítkách, ovšem ne smrtelně. O to se postarali až nepřátelští vojáci kráčející za stroji a dobíjející raněné. Ti, co byli schopni bojovat, byli profesionálně postříleni z jakýchsi střílen vybudovaných na zadní části strojů.
Jednoduše řečeno, být za nimi znamenalo smrt. Vždycky.
To vepředu bojovali ze všech sil, tohle vědění jim dodávalo sil, bili se se zuřivostí až nevídanou. Snažili se dopřát ostatním, svým dětem, vládnoucím a každému člověku, který ten den nenastoupil do bitvy, aby se pokusil utéct. Věděli to všichni.

Ale bylo to přibližně v té době. Kdysi dávno jsem uzavřela smlouvu.

Na obloze se najednou zablesklo, i když ještě ráno byla jako vymetená. Na mírném svahu, položeném právě pod odpoledním sluncem, se zčistajasna objevila řada vysokých válečníků na obrovských koních. Vepředu kus před nimi stál ještě jeden bělouš, od jehož srsti se slunko odráželo jako od zrcadla.
Jezdec rozvážně založil šipku do kuše, namířil ji na jeden ze strojů a vystřelil. Nepřátelé v zadních řadách, kteří se k masakru ještě ani nepřipojili, se zasmáli, smích je ale okamžitě přešel, jakmile šipka dopadla na pohonné zařízení. S nebývalou silou se zavrtala do kloubu, bezprostředně následována dalšími dvěmi a stroj se prostě sesunul k zemi.
Nově objevené vojsko pozvedlo do vzduchu kuše a rozjelo se z kopce. Za jízdy zasypali nepřátelskou armádu a její stroje šipkami a jakmile dorazili k zadním liniím, vytáhli další zbraně a začali vlastní řezničinu.

Jste moc mladí, abyste si to pamatovali. Ale podepsala jsem ji. A proto jsem teď tady.

Během chvilky bylo téměř po všem. Vojáci ani neměli čas zajásat nad objevivšími se posilami, když zjistili, že už jen pronásledují rozprášenou nepřátelskou armádu. Bylo jich žalostně málo a téměř bez zdrojů, ale přežili. Jejich civilizace, jejich mír přežil.
A ve stejnou chvíli, kdy byl poslední nepřítel zabit a nebezpečí zažehnáno, se jízdní armáda opět zformovala a vyrazila přes kopec, pryč odkud přišla. Vojáci se je voláním snažili přivolat nazpět, ale nemohli jim stačit. Zůstali na bitevním poli opět sami.

Není vaše věc, jak zněla. Nestačí vám prostě to, že jsem tady?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 13:22 | Reagovat

Samozřejmě, že nám to stačí, ale znát znění té smlouvy by nebylo také k zahození ;)
Jinak, četl jsem to třikrát.
Poprvé jsem si užil ten bitevní výjev (trochu mi to připomnělo hvězdné války, ale to nic) Je to napsaný tak jednoduše, že jsem se do toho dost rychle "vpil" a "opil"
Podruhé jsem hledal nedostatky (ne snad abych tě naštval neboj) Par jich tam je, nebudu konkrétní at to nekazím. Je možné, že to vidím jen já. (Opakování slůvek se prostě k autorovi vrací jak dobře odhozený bumerang. Ja tady našel jeden případ)
Nu potřetí jsem to přečetl abych našel znění smlouvy. (Ja ho nenašel tak mi to trochu kazí smysl)

2 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 21:28 | Reagovat

Rovněž jsem to četla vícekrát. Vlivem tvého příběhu se cítím velice zamyšleně, ačkoli přinejmenším netuším, co je předmětem mého zamyšlení=)

[1]: Mě to zase připomělo výjev z Matrixu=)

3 Amia Amia | 2. ledna 2013 v 21:46 | Reagovat

[1]: [2]: Ani jedno, Hvězdná brána XD ;)

Doufám, že čtení víckrát značí, že vás to tak chytlo ;)
Je to totiž jen taková srandička, prostě jsem si něco MUSELA napsat (každýho to občas chytne). Takže znění smlouvy nikde skryté není, je to prostě jen to, že v případě nouze přijde na pomoc. Něco jako Blaničtí rytíři

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 7. ledna 2013 v 10:27 | Reagovat

Já se teda i bez mučení přiznám, že jsem to četl jen jednou. :-D Srozumitelné to bylo krásně, četlo se to lehce, jako letní vánek a tak nějak jsem tušil, že v tom nic skrytého nebylo, takže opětovné čtení by bylo o hledání chyb a do toho se mi fakt nechce (stejně jsem na to slepý). :-D

Ale jako živý jsem slyšel ten posměšný smích a taky následované oněmění po úspěšném vyřazení stroje. :-D

5 Elenya Elenya | Web | 11. ledna 2013 v 18:22 | Reagovat

Sliby se mají plnit, toť svatá pravda. :) Ale teď k dílu.
Ač já nikdy moc netáhla k době, kde vystupují stroje a podobné věci, Tvůj článek mě nadchl. Už jenom těmi rytíři. :)

6 es ef es ef | Web | 5. února 2013 v 21:38 | Reagovat

Skvělý, moc se mi líbí tvůj styl psaní :)

7 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 9. února 2013 v 23:05 | Reagovat

Úžasné! Mě tady teď jen chybí tleskající smajlík, protože bych ti jich sem dala tolik, až by ses v nich utopila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama