Nevidí

6. února 2013 v 11:21 | Amia |  Krátké

Běhala po městě a narážela do lidí.
,,Vidíš mě?" ptávala se zoufale.
Většinou ji jen odstrčili a spěšně pokračovali v cestě. Občas se ale zastavili, nevšímali si jejích křečovitě zaťatých prstů do svých košil a usmívali se.

,,Kde bydlíš?" ptali se. ,,Kde máš rodiče? Proč jsi sama?"
Těkající pohled, vpíjející se jim do očí, se stále přibližoval. ,,Vidíš mě?"
Občas ji našli, jak stojí uprostřed lidí a točí se kolem dokola. Lidé procházeli a jak zdaleka vycítili, že ve stádě je něco jinak, dávali se na opatrný útěk. Kolem ní tak byl vždycky prázdný prostor, jedno jestli na ulici, v metru, na Karlově mostě. Točila se dokola a vpíjela se pohledem do ostatních lidí.
,,Vidíš mě? A ty?"
Jednoho dne ji odvezli sveřepě mlčící muži. Ptala se jednoho po druhém a znovu se vracela k prvnímu.
,,Jak to myslíte?" ptal se pak usměvavý doktor. ,,Kdo vás má vidět? Myslíte, že jste neviditelná?
Postupem času se už ani neptala. Zoufalý pohled matněl únavou a už jen občas znovu našla energii.
,,Vidíš mě?" ptávala se potom. Většina mlčela, část utíkala. Někdo vřískal. Někdo jen mlčel.
Ptávala se čím dál tišeji, železný stisk svírající košile povoloval.
,,Jak to myslíte?" ptal se doktor. Topila se.
Jednou za dlouhý čas vždycky utekla a tehdy se se zoufalým výrazem otáčela v davu a ptala se.
,,Vidíš mě?" Lidé procházeli, strkali se a kolem ní zůstávalo volné místo. Zvětšovalo se. Vždycky přijeli mlčící muži a odvezli ji zpět.
Pak už jen sedávala tam, kde ji posadili, objímala kolena a mlčela. Pouze když šel kolem někdo nový, kdo do tohoto prostředí nepatřil, jen tehdy vždycky zvedla hlavu a zeptala se.
,,Vidíš mě?"
Obcházeli ji. A mlčeli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 agrenej agrenej | E-mail | Web | 6. února 2013 v 18:28 | Reagovat

A mě se hlavou motá otázka, proč se asi ptá? Co se asi muselo stát, že její mysl se na to upnula?

Jo, Amio, prostě umíš výborně psát. :-)

2 Rudolf z Falknova Rudolf z Falknova | E-mail | Web | 8. února 2013 v 8:40 | Reagovat

Souhlasím, umíš výborně psát. Jen... No vysvětli, je to vytrženo z kontextu rad bych znal příčinu toho všeho. Myslím, že máš potenciál tímto stylem vytvořit opravdu velký příběh. Takhle je to jen o holce co je prostě v "ublabla" A nedělej že mě coby čtenáře nevidíš :-)

3 Ivet Ivet | Web | 8. února 2013 v 16:43 | Reagovat

Přidám se k těm dvoum chlapcům a konstatuji též - píšeš výborně!-:)

Amio, moc ti děkuji za informace na můj blog do Vzkazu, jsi strašně hodná, podívam se na to po víkendu někdy až příjdu z práce a bude čas.-:) Škoda že tu nemáš mail nebo také Vzkaz, musím to psát sem do komentáře.-:(
Měj hezký víkend. Ivet

4 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 9. února 2013 v 9:49 | Reagovat

to je docela povedené. Zajímalo by mě více :-)

5 Elenya Elenya | Web | 9. února 2013 v 10:31 | Reagovat

Příběh plný tajemství. Obsahuje tolik, ale říká v podstatě minimum. Také by mě zajímalo, proč se pořád ptá, jestli ji lidé vidí. To je ale nejspíše už ve hvězdách. :)

6 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 9. února 2013 v 22:51 | Reagovat

Moc mě to zaujalo. Tvůj styl psaní je úžasný a hodně poutavý. Zhltla jsem to během vteřiny a rozhodně nemám dost. :D
Jen mě opravdu zajímá, jako už několik lidí přede mnou, co se té dívce stalo? Mrzí mě, že jsem stejně jako ona nedostala svou  odpověď...

7 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 10. února 2013 v 12:16 | Reagovat

Vlastně jsme všichni neviditelní

Je to napsané tak ... poutavě, tak spěšně, tak bláznivě ... úžasně ...

8 Amia Amia | 13. února 2013 v 22:56 | Reagovat

[1]: *červená se. Potěšeně*  ;)

[2]: Vidím tě vidím! sleduju :D

[3]: *červená se znovu*
Nemáš vůbec zač, jak jsem říkala - šla jsem tě prudit ;)

[4]: Nepovím :)

[5]: Vlastně vím úplně přesně, proč a na co se ptá. Ovšem, jí nikdo neodpověděl

[6]: *červená se potřetí*  XD

[7]: Ano. ,,Výkladu" nebo jak to nazvat ses přiblížit asi nejvíc. Nikdo nevidí opravdu *nás*.

9 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 20. února 2013 v 17:52 | Reagovat

Všichni se pouze podivují nad prapodivností této otázky, ale kdyby jí někdo odpověděl?
A co, kdyby jí odpověděl kladně?
Jak by se asi zachovala, kdyby jí pohlédli do očí a řekli: „Ne.“? Otočila se a šla se ptát dalších?

10 Cerolline Cerolline | Web | 14. března 2013 v 17:04 | Reagovat

Wow, píšeš fakt pěkně a tyhle krátké úryvky, kde se nikdy nedovíš konec a vlastně neznáš ani začátek, mají opravdu velké kouzlo.

11 phantasya phantasya | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 22:54 | Reagovat

Ľudia sa možno pozerajú, ale je málo tých, čo vidia

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama