Děti, děti, dětičky

23. září 2013 v 1:36 | Amia |  Jinakosti


Témat týdne potrat je sice již dávno za námi, souhra náhod mě ale přiměla sesmolit ještě jeden článek. I když ne tak úplně o potratech.

Docela nedávno se objevil další případ zanedbaného dítěte, kdy situace vyústila až k jeho smrti. Před dvěma lety.
Žádné týrání ve smyslu fyzického mlácení nebo psychického nátlaku nebylo zjištěno, ale umřít hlady, protože mamina se neumí postarat, rozhodně není nic příjemného.
A přesně kvůli těmto a podobným případům jsem PRO potraty.



Odpůrci se stále ohánějí tím, jaký hrozný a nemorální čin je odstranit vyvíjející se plod. Jenže podle mě buď zapomínají, nebo se schválně distancují od všeho, co nastává po porodu dítěte. Když se tedy matka nechá ovlivnit výkřiky ,,Vražda!". Ten ,,bezmocný tvoreček" je náhle vůbec nezajímá, je přeci na světě, dýchá, kouká, roste, zkrátka žije.
Jenže, život začíná až teď! TEĎ je dítě (beze vší pochyby už vskutku dítě) mnohem bezmocnější a zranitelnější. A přijít mohou rozhodně horší věci, než je odstranění plodu.

Týrání dětí stále zůstává jakýmsi mystickým problémem, který se přece nemůže dít vedle nás. Já si na něj vzpomenu vždycky, když někde narazím na agitační nálepku s potraceným plodem a hesly jako ,,vražda" nebo ,,dejte šanci na život".
V potratovém týdnu jsem na něj myslela pořád.

Shodou okolností mi krátce po sobě skočilo před nos pár případů. Aurore Gagnon, pocházející z Kanady, otcem a macechou utýraná v roce 1920. Bylo jí jedenáct.
Silvie Likensová, z USA a nalezena v roce 1965. Té bylo šestnáct. A doma už mám nějakou dobu knihu, sepsanou přímo týraným dítětem. Dave Pelzer, taktéž z USA,
týraný matkou a přehlížený otcem. Po letech týrání se učitelé z jeho školy
konečně rozhoupali a v roce 1973 o něm informovali policii.
Co je strašné, z textu jsem pochopila, že v USA existuje nebo existoval jakýsi zákon, který zakazuje míchat se do soukromých věcí rodiny, takže v případě, že by se jim
týrání nepodařilo prokázat, budou potrestáni oni, ne tyrani!

I u nás se poslední dobou objevuje nějak moc případů. Chlapec, který byl nucen
skákat v botách s hřebíky se občas v médiích objevuje doteď. Chlapec zavřený
v kůlně byl tak zubožený, že mu nepomohl ani převoz do nemocnice - zemřel. Otec
syna surově bil za každou známku horší než dvojka, trest ale odkládal až na neděli, čímž
k fyzickému přidal i psychické týrání.

Ne. Někteří lidé by prostě neměli mít děti.


Proč jsem vlastně sepisovala článek proti týrání, když na začátku mluvím o potratech?
Odpůrci se ohánějí hesly jako ,,vražda" nebo ,,právo na život". Jenže, co je to za život, když vám ho vezmou mnohdy ještě před pubertou a zabijí vás krutějším způsobem než mafiánská poprava? Horší než zemřít na mučidlech ve středověké výslechové místnosti.
Ano, nemožnost potratu a týrání nejsou související, ale stejně. Odstranit plod, nebo utýrat vnímající lidskou bytost?
Tohle je zase můj argument. Proč jsem PRO.

Psalo se o všem možném ohledně potratů, hlavně ohledně toho, kdy se plod stává člověkem a co znamená jít na potrat. No...

Kdy a kde je zabití plodu vražda?
- skoro v celém světě platí, že mrtvý /zavražděný plod v pátém měsíci vyžaduje úmrtní list
a pohřeb. Nikde se ale nepíše, že nenarozené dítě má stejná práva jako člověk.
- Nestanovuje to ani nejglobálnější Všeobecná deklarace lid. práv a svobod. Stojí tu, že
,,každý má právo na život", nikde se ale nepíše, že ,,každý má právo na život ještě před narozením".
- V současnosti existuje zákon o ,,zničení dítěte" jen v pěti zemích světa.
- Zničení dítěte - zabití - se stane zločinem jen v případě, že plod je v té době už životaschopný.
- Hranice tzv. viability, kdy je plod poprvé schopen přežít mimo dělohu, nastává po 24. týdnu.
- Zákon je ratifikován v roce 1929 jako Zákon zachování života dítěte a ano, kdysi tak skutečně
šlo o snížení narůstajícího počtu potratů *

(Tahle závěrečná tabulka je téměř doslova převzatá z časopisu Krimi revue, číslo 9/2013, vyšlo 7.8.2013, článek Oběťmi jsou těhotné, str.54-57, tabulka na str 55.
Na předpisovou citaci vám kašlu, jsme na blogu :) )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | Web | 23. září 2013 v 21:50 | Reagovat

Jak jsem už v předchozím článku říkala, přikláním se k tobě, tedy k těm, co jsou pro potraty. Dle mého názoru má dítě přijít na svět tehdy, kdy jsou oba partneři na něj připraveni jak fyzicky, psychicky, tak i finančně. :)

2 takara takara | Web | 6. října 2013 v 4:21 | Reagovat

Tenhle problém je hodně košatý.
1) náctileté "matky" ty by si spíš, než co měli nastudovat slovo antikoncepce a druhy...ne každý může tu hormonální. Pokud se před nechtěným početím nechrání, pak je to pouze hloupost a bezohlednost. Nemusejí řešit: mít/nemít
A jak se matka dítě postará o své dítě, to si každý může domyslet.
2)Potrat po znásilnění...v tomto případě bych to fakt nechala na ženě, protože dítě je dar, ale v jejím případě jí dítě bude připomínat, co se stalo a nutit ji aby dítě donosit (celých 9 měsíců bude konfrontovaná, s tím co se stalo? a dala k adopci...čožpak nemáme dost dětí v ústavech a dětských domovech? Je nefér aby o tom rozhodoval nebo hodnotil člověk, který se do takové situace nikdy nedostal
3) podle vyšetření se má narodit postižené dítě...tady bych sama potrat volila. Proč jsem tak krutá? a) vím, co to znamená starat se o postižené dítě, b) po vaší smrti se s vaším dítětem stane co? Skončí v ústavu a bude tam přežívat...tohle chcete pro své dítě? Já ne, nebudu žít věčně a nechci umřít s pocitem, že o mé dítě není postaráno. Nehledě na fakt, že spousta matek si dítě nechá a hrdině prohlašuje o tom, jak se o něj bude starat a pak zjistí o čem to je a stejně hrdinně ho odloží do ústavu či jiného zařízení pro děti s handicapem...Samozřejmě za sebe bych přemýšlela, pokud by dítěti chyběla pouze ruka, tak bych potrat nevolila, ale pokud bych měla vidinu, že dítě, které se narodí nebude nikdy chodit, vnímat, mluvit a bude jen ležet ve spasmických křečích a vydávat zvuky, pak takový "život" svému dítěti dopřát nechci.
4) Zdravotní hledisko matky, ukončení těhotenství z důvodu ohrožení života matky, tady opět no koment: má život nenarozeného dítěte, přednost před životem dospělého člověka?

To jsou jen některé příklady, jsou lidé, kteří by děti mít neměli, ale není nikdo, kdo by jim to zakázal. I to znamená svobodu. Každopádně by chtělo aby sociální pracovnice pracovaly efektivněji a problémové případy aktivně sledovaly, taktéž své kolegy učitele starejte se o svěřené děti, poznejte je a jejich rodinné zázemí, naslouchejte jim...ať nám takové případy otřesného týrání neutíkají...

[1]: souhlas!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama