50 odstínů šedi, temnoty i svobody

6. listopadu 2013 v 19:02 | Amia |  O knihách

Právě tady se ukáže, proč je tahle rubrika pojmenována Recenze a další. Následující text je ,,ten další"

Jamesová, E.L. 50 odstínů šedi, 50 odstínů temnoty, 50 odstínů svobody. Přel. Zdenka Lišková, nakladatelství XYZ s.r.o.


Bestseller!

Ona potká Jeho... a pak spolu prošukají tři knihy.
Tož k ději.

Tohle dílo vydané pod pseudonymem E.L. James rozpoutalo novou vlnu čtenářského šílenství. Je ale otázkou, jak moc novou, internetu totiž žánr (slash) fanfikce víceméně kraluje už poměrně dlouhou dobu.

K 50 odstínům jsem přišla jako slepý k houslím, aneb nevěděla jsem o nich nic než to, že je to nový, dokonalý a úžasný bestseller, kterého se prodaly desítky tisíc a pak to, co jsem si vyvodila z přečtení náhodně vybraných odstavců v knihkupectví.
A jo, docela mě to zaujalo. Protože o praktickém fungování vztahu dominant - submisiv (DS) jsem něco málo věděla už předtím, zajímalo mě, jak se ho povedlo ztvárnit autorce.
Než jsem se ale stačila poohlédnout po někom, kdo by mi knihu půjčil, přistály mi v mailu hned dva díly. Od mamky. Předmět ,,pohádka".
No... ok.

Tak jsem tedy přišla na to, že o DS partnerském vztahu autorka neví zhola nic.
Za nejhorší pokládám to, že jej autorka prezentuje jako nemoc, nejen skrze Anastazii ale i Christiana. Jako něco, co se dá léčit.
Jenže homosexualita dominantní nebo submisivní sklony se nedají léčit, je to prostě součást osobnosti. Kdybych byla součástí DS komunity, cítila bych se velmi uražena, jako žena přežiju občas dost diskutabilní zobrazení ženského pohlaví (vlastně jen kvůli tomu, že původně byla Anastazie klukem), ovšem takovéhle zobrazení mé sexuální orientace bych asi nevydýchala.

Knihy zvláštně oscilují mezi lehkým a těžkým čtením. Než mi došlo, že je to jen obyčejné porno, docela jsem plakala nad příběhem a hlavně nad charaktery. Pak už to nebylo důležité, v rámci svého žánru první kniha splňovala vše, co se očekává. S postupem času se ale autorka zaměřuje stále více na příběh než na sex a i když je ho pořád hodně, ztrácí svou výlučnou roli, která je zde nosná.
Také, původně je to slash fanfikce na Stmívání, což jsem se dozvěděla až když jsem byla v polovině druhého dílu. Spousta věcí ale začala dávat větší smysl, hlavnětak hrozné extrémy co se týče obou hlavních aktérů. Anastázie není nešikovná, ona je naprosto neschopná a Christian není jen bohatý, on je nejbohatší a zároveň největší chudáček co se týče dětství.
Inspirace právě upírskou ságou je stále hrozně moc vidět. Můj první dojem ze čtení, když jsem ještě nevěděla nic o pozadí vzniku, byl:
,,Stmívání, Stmívání, Stmívání, Brumbál?!, Stmívání, Stmívání..."

Jazyk, nebo spíše překlad, vypadá zanedbaně. Nejdříve jsem myslela, že je to kvůli spěchu, se kterým byl požadován, některé věty nebo slovní spojení totiž nejsou syntakticky česky, ale anglicky. Poměrně malá slovní zásoba je pak to nejmenší, co by čtenáře mohlo trápit.
Později jsem se ale dozvěděla, že ,,slovenský překlad je strašný". A stejně tak i originální angličtina. Přečetla jsem tři stránky prvního dílu a ano, proti překladu nelze nic říct, přesně, jak má, zachovává maximální smysl.

Existují dva způsoby, jak knihu přijmout. Buď jako knihu a v tom případě budete zklamaní, protože literární hodnota tohohle díla není ani tak na nule jako spíš v mínusu.
Druhý způsob čtení je přijmout to, čím příběh je. Původní slash fanfikce přepsaná na porno. A v tom případě budete nadšení, protože ten sex, zejména na začátku, je napsaný opravdu velice dobře.
Zkrátka. Pokud víte, do čeho se pouštíte, budete spokojení.

A proč jsou na knihy tak rozdílné názory, masově oblíbená u čtenářů, ale zavrhovaná literáty, nejlíp vysvětlí jednoduchý příklad.
Všichni o pornu tak nějak vědí, že slouží jen k tomu jednomu a nikoho ani nenapadne hledat v něm nějakou hodnotu. Stejně ji nepotřebuje.
Existují i studie, jaký druh porna nejlépe vzruší muže a jaký ženy. Muži se dívají na čistý sex, ženy chtějí nějaké zastřešení, ,,příběh", ať je jakkoliv hloupý. Muže vzruší pohled na akt. Ženy chtějí vidět, jak do domu přijde opravář, vejde do kuchyně k rozbitému dřezu, otočí se na ženu a vlítnou na to (manžel je vyruší v nejlepším a vlítnou na to všichni tři). Třeba.
50 odstínů je přesně takový druh porna. Nejzákladnější ponětí, kdo to spolu vlastně souloží, máme. Tohle, taky protože porna pro ženy je málo a navíc je k dostání v každém knihkupectví... no nekupte to.

A ohledně filmu?
Zdá se to skoro jako splněný sen. Jít do kina na porno, tj. mít zaručenou kvalitu obrazu i zvuku a navíc opravdu velké plátno. Pak už jen dojít včas domů, než něžnou polovičku přejde roztouženost.
Vybírání představitelů hlavních postav se těší neobvyklému zájmu. Mně se zdál sen, kdy poměrně slavnou herečku oslovili s nabídkou role Anastázie. Odmítla je větou: ,,Nejsem pornoherečka."
Kéž by to někdo řekl.


V jednom rozhovoru se autorka k připravovanému filmu vyjádřila v tom smyslu, že ani v jejích knihách nejde o sex, ale o hluboký příběh s ještě hlubšími charaktery. Z toho jsem chytla snad pětiminutový záchvat smíchu. Pak jsem přešla na pláč.

V nějaké jiné amatérské recenzi byla zmínka o Hraně rozkoše od spisvatelky Eve Berlinové. V originále vyšla v roce 2010, což je pravděpodobně dřív nebo nastejno, kdy Jamesová psala svou fanfikci ještě na internetu jako fanfikci. Přesto, přečetla jsem jen asi prvních 10 stránek a hned jsem neuvěřitelně pookřála. Protože, Hrana rozkoše se DÁ číst!
Závěrem to dává lehce chmurnou tezi. Spíš než spisovatelský um musíte mít z pekla štěstí a obchodnický cit taky není na škodu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Siwa Siwa | Web | 30. října 2013 v 14:47 | Reagovat

A já chytla záchvat smíchu ze samotné poznámečky, ani to nemusím slyšet z první ruky. A pak... Jo, je to spíš k pláči. :D
Sérii jsem naštěstí nečetla, ale stejně jako se Stmíváním si říkám, že jednou si to musím přečít, abych věděla, na co nadávám. Ale vždycky mi do toho vlezou mnohem zajímavější knihy, takže jsem se nedostala ani k jednomu a k mnoha dalšími takhle odloženým knihám. :D

2 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 30. října 2013 v 21:26 | Reagovat

O knize vím z vyprávění svých sedmnáctiletých spolužaček, které jsou z ní naprosto unešeny. Již z toho důvodu jsem se rozhodla, že si ji nikdy nepřečtu. Přesto se můj dosavadní názor podobá Tvému

3 Elenya Elenya | Web | 30. října 2013 v 21:34 | Reagovat

Přiznám se, že ač na to byly všude plakáty, mediální upoutávky a dívky v mém okolí tuto knihu vychvalovaly do nebes, kniha mou pozornost přesto neupoutala. Jak už tady bylo řečeno, připomíná mi to slavnou ságu Stmívání, davy fanynek, ale skutek utek. Nikdy mne to nedonutilo si tuto knihu přečíst někde na internetu, natož si ji koupit.

Tak to asi vidím. :)

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 1. listopadu 2013 v 0:29 | Reagovat

Moje mamka má ráda červenou knihovnu. Tuhle knihu zvládla přečíst jen do poloviny. Prý strašně nudná. Očividně měla pravdu. :-D

5 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 1. listopadu 2013 v 9:33 | Reagovat

Původně jsem měla v plánu to dílo přečíst... ale v obchodě jsem ho vzala do ruky, otevřela na náhodné straně, pár vět přečetla... a zase zavřela a vrátila zpátky do regálu. Nějak mě to odradilo :-D

6 Vendy Vendy | Web | 1. listopadu 2013 v 10:06 | Reagovat

Já si ji přečetla víceméně ze zvědavosti, jak se příběh zakončí. Některé věci se mi zdály být i dobré, zajímavé prvky (třeba emailová korenspondence mezi Nastasjou a Kristiánem, ale tam jsem si nemohla nevzpomnět na emailové vzkazy mezi Bridžit Džounsovou a jejím šéfem). Pobavil mě zejména fakt, že než stačila podepsat onu smlouvu, kterou si chtěla údajně napřed pozorně přečíst, stejně ji ošukal zezadu zepředu a dostala i nářez, takže vlastně akce frčela i bez smlouvy, která tam byla spíš pro zajímavost, zdá se .-)
Knize nemůžu upřít čtivost, i když nad některými výrazy jsem obracela oči v sloup, božínku, vnitřní bohyni jsem měla občas chuť nakopnout, a ty jeho kalhoty, visící zvláštním způsobem, to mělo znamenat co? Asi jsem mimořádně tupá a bez fantazie:-
Jinak, pobavilo mě tvé Stmívání, Stmívání, Stmívání, protože něco podobného jsem si říkala taky, i když podrobněji, říkala jsem si, tak tohle je Edward, jasně, tady máme asi Angelu nebo Alici (ta její spolubydlící), a našla jsem i Jacoba.
Ale, zlati, Brumbál mě dostal, protože Brumbála jsem tam  neobjevila. :-)
Jinak, kniha má něco do sebe, docela chápu, čím tak zaujala nebo chytla tolik ženských, ale po literární stránce je to fakt příšerné zjevení (a to nemám velké nároky, čtu leckdy i červenou knihovnu).
Četla jsem jen první díl, další dva mám slíbeny a asi je přečtu, už ze zvědavosti.
Naštěstí jsem do této knihy nemusela investovat. To bych teda nerozdejchala, vyplesknout za knížku kolem pětistovky a dostat tohle.
Jako půjčené a zadarmo, to beru.

7 Amia Amia | Web | 6. listopadu 2013 v 19:29 | Reagovat

[1]: Ale bacha, stmívání bylo náhodou fajn. Pokud nejsi na červenou jako já, tak ti ta romantika všude kolem poleze na nervy, jinak to ale není špatné.
A třeba Hostitel, autorčina poslední kniha, už je fakt dobrá. Kromě romantiky tam má i zajímavý příběh s dobrými nápady a celkově je na tom vidět, že už se vypsala :)
Jamesová ne. Posledních 100 stran z celkových asi 1 200 bylo nejhorších

[2]: Sedmnáctky na tom ujíždějí? páni, doufám, že jsem taková nebyla.
A Prosííím, když už tak používejte Stmívání. ten angl. název je tak hnusné, slizoidní slovo  :D
(Fakt ho nesnáším čistě kvůli tomu, jak zní)

[3]: Díkybohu se pohybuju v prostředí, alespoň jak vás tak poslouchám, kde to buď nikdo nečte nebo se tím nechlubí. To šílenství zažívám jen z článků vyřvávajících o prodejnosti, a nechápu

[4]: Však taky o ničem není. Jen ten sex :D

[5]: Pst, ale je všude k mání ke stažení. Třeba na ulozto...
;D

[6]: Za smlouvu jsem chtěla autorku nakopat ze všech nejvíc. Nebyla totiž zas tak strašlivě nesmyslná, jenže právě díky tomu si neznalé holčičky a pánové mohou myslet, že submisiv nesmí opustit vztah jako první.
A s tím Brumbálem - ty sis v prvn knize nevšimla, že kromě vnitřní bohyně má ještě podvědomí, které na ni často hledí přes horní okraj půlměsícových brýlí?

8 Siwa Siwa | Web | 6. listopadu 2013 v 20:12 | Reagovat

[7]: Se Stmíváním jsem to nemyslela nijak zle. Slyšela jsem, že knihy jsou napsané dobře, jen vždycky nadávám na film. O jejím Hostitelovi vím taky, je to dost oblíbené, ale film prý taky zmršili. Ostatně ten mě zaujal, už snad když o něm nějak moc lidí nevědělo a byla jsem překvapená, že má na obálce jméno autorky Stmívání. Ale kniha nebyla moje a teď je pryč i s její majitelkou. Takže zbývá knihovna, ale momentálně mám právě zajímavější, mnou "chtěnější" knihy. :D

Ach bože, posledních sto stran, posledních a byly nejhorší? Ta ženská opravdu nemá absolutně žádné ponětí o tom, jak napsat příběh dobrý aspoň po té "řemeslné" stránce!

9 Amia Amia | Web | 6. listopadu 2013 v 21:33 | Reagovat

[8]: Já to nebrala že to myslíš zle. A filmy jsou hrozné, samozřejmě že jsou - knihy se většinu času odehrávají v myšlenkách postav, jak z toho chtěli udělat zajímavý film?  :)

Přesně tak, nemá.

10 Vendy Vendy | 8. listopadu 2013 v 0:45 | Reagovat

[7]:Nojo, vnitřní podvědomí, to moudré, kázající, to jsem zaznamenala, ale ty půlměsícové brýle mi nějak unikly, asi jsem se holt zaměřila na ty prudce erotické scény :-), s Brumbálem máš pravdu :D.
Stmívání se mi líbilo, příběh měl své kouzlo, i když k hlavní hrdince jsem občas taky měla výhrady. Dokonce ani filmy mě moc nezklamaly (až na Nový měsíc, ten opravdu chvílemi zprasili), ono se řekne, že to mohlo být natočeno líp, ale v podstatě většina filmů by mohla být natočena ještě líp, i když se nám líbí. Jo, s těmi upíry filmovými to krapet přehnali, chudák vybělený Carlisle v úvodní sekvenci, kdy se tam poprvé objevil, ale Pattinson coby Edward se mi líbil a do té role se hodil a myslím, že v rámci své role hrál dost dobře, i když vím, že mnozí z něj vyvracejí oči v sloup. Já zase vyvracela oči v sloup z Belly, tedy té filmové, zpočátku mi nevadila, ale pak mi začala připadat pořád stejná. V posledním díle naopak mi začala být sympatická a jako upírka konečně chytla šmrnc.
Četla jsem i Hostitele a i když mi vadily opět sebeobětovací snahy hlavní hrdinky, byl to dobrý příběh a příjemně mě překvapil hlavně pohled a vzpomínky Duše. Fantazii Meyerová má, to jí nelze upřít.

11 Vendy Vendy | 8. listopadu 2013 v 0:49 | Reagovat

P.S. ještě bych chtěla říct, každý, kdo nechce přečíst knížku nebo nechce vidět film jen proto, že se o něm hodně mluví a píše, se ochuzuje. Protože paradoxně stejně podléhá tlaku okolí, i když si hrdě namlouvá, že nikoliv. Vliv popularity totiž ovlivňuje uvažování i v tomto směru. To je totéž, jako nechtít přečíst Harryho Pottera jen proto, že pár let zavlála světem Potterománie. Přitom je to úžasný příběh, bohatý svět lidský i kouzelnický, hravost i fantazie, přátelství i podrazy, to vše v lehce pohádkovém, ale přitom realistickém hávu.

12 sarush ef sarush ef | Web | 10. listopadu 2013 v 15:58 | Reagovat

Já nevím. Tohle jde mimo mě.

13 Edona Edona | Web | 12. listopadu 2013 v 20:21 | Reagovat

Přečetla jsem asi polovinu prvního dílu a zaplakala jsem. Zpočátku jsem si připadala, že čtu o Belle v nějakém novém vydání, kdy konečně přijde o své panenství. No, nenadchlo mě to a myslím, že to asi nedočtu. Ale člověk nikdy neví.

14 Em Zet Em Zet | Web | 16. listopadu 2013 v 12:00 | Reagovat

,,Stmívání, Stmívání, Stmívání, Brumbál?!, Stmívání, Stmívání..." :D :D
Nečetla jsem a nechci číst, přijde mi to jako kniha o ničem, i když k této úchylce tak trochu taky tíhnu. :D

15 Em Zet Em Zet | Web | 16. listopadu 2013 v 12:03 | Reagovat

[7]: Souhlasím, kniha Stmívání byla dost dobrá. :) A Hostitel je nádherné dílo! :)

16 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 9. prosince 2013 v 9:25 | Reagovat

Nečetla jsem a od okamžiku, kdy jsem zjistila, jak je tam zobrazován vztah sadista-masochista, ne děkuji. Radši si něco napíšu sama a budu to číst manželovi před spaním. :-D

17 Fido Fido | Web | 9. prosince 2013 v 12:08 | Reagovat

"Stmívání, Stmívání, Stmívání, Brumbál?!, Stmívání, Stmívání..." To mě rozesmálo :D ale zdá se, že je to pravda..
Po knížce jsem chmatla s nadšením, když se mi dostala do rukou ale po pár stránek kdy jsem se cítila naprosto zničeně a deprese na mě padala ze všech stran jsem si to rozmyslela..

18 Ančí Ančí | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 0:49 | Reagovat

Přiznám se, že jsem v Tescu v oddíle knih zvědavě mrkla do jedné z "Odstínů", ale fakt mě to nezaujalo. Ta jedna krátká pasáž, kdy se muž probouzí, slastně vrní... No: nuda, pokus o syntézu dívčího románu a sexuální prózy, nebo jak to nazvat... Já jsem schopná knížku odhodit po jedné nepovedené stránce. Tohle bych nečetla z pár důvodů, a jeden z nich je, že je to, přiznejme si, kapánek S****A, což pár lidí znalých literatury říká...

19 outflux outflux | Web | 7. června 2016 v 21:52 | Reagovat

půjčka v hotovosti ihned :D

20 civies civies | Web | 8. září 2016 v 3:11 | Reagovat

online pujcky bez registru příbor [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama