A přeci existuje

20. prosince 2013 v 11:07 | Amia |  Krátké
Matyáš odtáhl svého mladšího bratra zpět do pokoje, kde měli čekat na Ježíškův zvonek.
,,Já ti říkal, že neexistuje, ušklíbl se spokojený Matyáš ze své pozice staršího a moudřejšího. Adam mezitím stále ještě nemohl uvěřit, co viděl. Žádný Ježíšek, to rodiče skládali pod stromeček dárky a táta si pak připravil Jeho zvonek, zatímco máma zapalovala prskavky.
,,Nikdy neexistoval...?"
,,Nikdy," kývl nadmíru spokojený Matyáš. V tu chvíli se ozval zvonek ohlašující konec Ježíškovy návštěvy a starší chlapec se rozeběhl rozbalovat dárky. Adam chtěl vždy alespoň zahlédnout odlétajícího Ježíška. ale teď už neměl důvod běžet.
Silou vůle zatlačil slzy a vydal se za bratrem.


,,Jsi nějaký zamlklý, Adámku," pohladila ho maminka starostlivě po hlavě, jen co vybalil poslední dárek a bez nadšení si ho prohlížel.
,,Nepřinesl ti Ježíšek to, co sis přál?"
,,Ježíšek neexistuje!" vybuchl Adam. Maminka se lekla, Matyáš ale skryl zlomyslný úsměv za vlastním modelem rakety.
,,Vánoce vůbec nejsou! Všechno je to lež!"
Chlapec s brekem odhodil hračku a rozběhl se do pokoje.
,,Cos mu řekl?!" zaslechl ještě nahněvaného tátu. Běžel dál, do ložnice rodičů protože tam ho nebudou hledat. jenže když probíhal kolem pokoje, zaslechl jemné ,,cililink". Zarazil se.
,,Cililink," ozvalo se znovu, přímo z jejich pokoje. Adam ještě okamžik zaváhal, nakonec ale vešel do pokoje. A tam, na stole, ležel malinkatý balíček s mašlí a vedle dopis. Adam ještě číst nijak zvlášť neuměl, do školy šel teprve letos, ale zkusil to.

Matyáš nevěří, takže pro něj neexistuji. Stejně tak páni rodičové,
ti jsou už moc dospělí. Ale dárky hodným dětem
pořád nosím a ty hodný jsi.
Nechceš ještě pár let vědět?
Veselé Vánoce
J.

,,No páni."
Adam položil dopis zpět na stůl a pustil se do balíčku.

Přes dveře ho tajně pozorovali oba rodiče. Matyáš zůstal v obýváku a hrál si s novými hračkami.
,,To tys mu tam nechal ten dárek?" zeptala se tiše maminka.
,,Ne, ani nevím, co je uvnitř. To ty?"opáčil tatínek.
,,Já ne. Matyáš?"
,,Prosím tě, ten ani náhodou."
,,No tak..."
,,To není možné."
Od okna se s tichým smíchem odvrátila jistá postavička a rozletěla se dál. Začalo sněžit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 20. prosince 2013 v 15:32 | Reagovat

jůůů, krásný, po takových povídkách začínám zas i jako dospělá věřit na Ježíška :) děkuji za příjemný milý příběh :)
taky jsem mimochodem napsala vánoční příběh do soutěže :)

2 Elenya Elenya | Web | 20. prosince 2013 v 17:43 | Reagovat

A tak si představuji Vánoce. Ježíšek, dárky a celá rodina spolu. :)

3 agrenej agrenej | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 18:00 | Reagovat

Koukám, že sis to opravdu dobře rozmyslela. :-) Je to moc krásná povídka! ;-)

4 dyamond-girl dyamond-girl | Web | 20. prosince 2013 v 18:25 | Reagovat

To je moc pěkný;) Taky zastávám názoru toho že v ČR je byl a bude vždycky Ježíšek;)

5 Fido Fido | E-mail | Web | 22. prosince 2013 v 10:06 | Reagovat

Wáááu :) ten začátek..to mě vážně zamrazilo v zádech, ale ten konec..moc hezké zakončení :)

6 annox annox | Web | 27. prosince 2013 v 20:03 | Reagovat

Moc krásné vánoční čtení :D Úplně mi to zvedlo náladu a vykouzlilo úsměv na tváři, když jsem to dočetl. Hrozně pěkná myšlenka a navíc strašně krásně zpracovaná :)

7 Marta Marta | 18. listopadu 2015 v 15:21 | Reagovat

Tak to je opravdu moc pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama