Čarodějka - Blanka Jehlíková

10. října 2014 v 12:52 | Amia |  O knihách

Pražské kouzlení

Jehlíková, Blanka. Čarodějka. Deus, Praha 2012.232 s.

Ačkoliv je již 21. století, čarodějnice stále žijí. Nemají ale bradavici na nose a nevaří lektvary uprostřed vlhké špeluňky (i když i to je možné), ale žijí mezi námi, platí účty a pravidelně nakupují v supermarketu. Jedna z nich, Johana Králová, žije a pracuje v Praze na Malé Straně.
Její zákazníci jsou vesměs zoufalí lidé, kteří se za návštěvu čarodějnice povětšinou stydí, ale poslední možnost je poslední možnost. Jenže i čarodějka si na sebe musí vydělat a občas to není pouze otázka peněz.


Rodilá Ostravanka Blanka Jehlíková začala svou spisovatelskou kariéru díky cestopisům, které se těšily poměrně velké oblibě. A přestože na cestování v nejmenším nezanevřela, v současnosti se zaměřuje spíše na zajímavé postavy, ať už z historie nebo současnosti.
Příkladem je právě Čarodějka. Nepříliš dlouhá knížka je členěna na kapitoly, které vždy představují jeden problém jednoho zákazníka. Johana musí pro každého vymyslet individuální řešení a s grácií sobě vlastní to také udělá. Kniha ale není jen nudné řešení jednoho po druhém, jak by se mohlo z výše popsaného zdát.
Dohromady tvoří jakousi mozaiku života jedné čarodějnice. Spíše výseče života, otevřený konec i začátek vrhající přímo do děje to naznačuje docela jasně. Navíc obě kapitoly, první i poslední, jsou z celé knihy asi nejnabitější co se týče akce. I proto, že navzdory anotaci jsou kapitoly poskládány jakoby pozpátku, jízda autobusem uváděná jako daň za kouzlení se odehraje první.

Kromě hlavní postavy je nejvýraznější spojnicí křišťálová koule. Klasický čarodějnický atribut, jež spolu s několika dalšími tvoří kontrast k obyčejnosti Johanina života. Ačkoli trochu nadprůměrný, stále je to jen byt v Praze, který se odlišuje pouze pár věcmi na hrdinčině pracovním stole.
Ani ona sama se výrazně neodlišuje, vlastně by doslova ,,žádnou soutěž krásy nevyhrála, bezpochyby ale měla jistý šarm".
Autorce se tak povedlo příjemně zakomponovat humorný prvek, kdy každý zákazník v souladu s tradicemi očekává starou zkřivenou babu, která ale nepřijde. Zklamání ohledně Johaniných schopností je už ale nečeká.

Na druhou stranu, mimo Johanu a její zákazníky tu není žádná další postava. Při zpětném pohledu je Praha liduprázdná a nezajímavá. Ani samotná Johana nevzbuzuje žádné větší emoce, sympatie ani naopak, mnohem větší pozornost je upřena právě na lidi hledající pomoc u čarodějnice.
Ti jsou také skoro plastičtější než hlavní hrdinka, jejich další osudy by mě zajímali více než Johanin.

Závěrem, Čarodějka je příjemným večerním čtením, které zhltnete rychle a nudit se nebudete. Výraznější stopu ale ve vás kniha nezanechá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiwitorie Krtková Kiwitorie Krtková | Web | 13. října 2014 v 21:55 | Reagovat

ASDFG! Já prostě nemám slov! Teď jsem tu knihu zaklapla a řekla si že se mrknu na nout. A co vidím? Správně, tento článek... To mě tak dostalo (v dobrém slova smyslu)! To je mystika a čáry! :):):)
Ale článek se ti opravdu povedl! :):):)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama